Biřmování
Verse z 28. 2. 2007, 16:51; Tomáš Pecina (Diskuse | příspěvky)
Biřmování (lat. confirmatio, angl./fr. confirmation, něm. Firmung) je církevní iniciační svátost, která potvrzuje (confirmat) přijetí křtu. Biřmování lze – s výjimkou situace bezprostředního ohrožení života – platně udělit pouze osobě, která má užívání rozumu a je poučena o důsledcích svého jednání. Je-li křtěn dospělý křtěnec, je mu biřmování uděleno zároveň s křtem.
Svátost biřmování vtiskuje trvalé znamení; jí se pokřtění, kteří pokračují v uvádění do křesťanského života, obohacují darem Ducha svatého a dokonaleji se spojují s církví; tato svátost posiluje pokřtěné a ještě více je zavazuje, aby byli slovem i skutkem svědky Kristovými a šířili a obhajovali víru.
Oprávnění udělovat biřmování má pouze biskup, jen v případě nutnosti jím může pověřit kněze. Používá se při něm olivový olej s příměsí balsamu (křižmo, lat. chrisma), kterým biskup biřmovanci učiní znamení na čele za současného kladení ruky a pronesení liturgické formule.
