Právní účinek

Právní účinek (právní následek) je zásah do právních poměrů subjektů práv a povinností, tzn. vznik, změna nebo zánik jejich subjektivních práv a právních povinností.

V souladu s doktrínou právního positivismu nemají právní účinky právní skutečnosti – tj. (právně relevantní) dění v reálném světě – samy o sobě, nýbrž jen jejich reflexe v právní sféře dotčených subjektů prostřednictvím právních norem.

Příklady právního účinku:

1. Právní skutečnost (právní událost) konce kalendárního (účetního) roku zakládá každému daňovému poplatníku povinnost uzavřít účetnictví, ve stanovené lhůtě odevzdat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmu. Příslušné (zprostředkující) právní normy jsou obsaženy v zákoně o dani z příjmu.
2. Právní skutečnost (dvoustranné právní jednání) uzavření kupní smlouvy na osobní automobil zakládá kupujícímu právo automobil převzít a nakládat s ním jako s vlastním a zároveň povinnost zaplatit za něj kupní cenu; prodávajícímu tato právní skutečnost zakládá právo na zaplacení kupní ceny a povinnost automobil kupujícímu v řádném stavu předat. Právní normy upravující koupi jsou obsaženy v občanském zákoníku.
3. Právní skutečností vykonatelnosti rozsudku, jímž se rozvádí manželství, zanikají manželská práva a povinnosti rozvedených manželů a vzniká jim mj. právo uzavřít nový sňatek. Právní normy, které to stanoví, jsou obsaženy v zákoně o rodině a v občanském soudním řádu.

• právní skutečnost
• právní norma