Název
Název je druh identifikačního údaje, officiální jméno právnické osoby.
Název je vždy stanoven právem – zakládacím aktem právnické osoby nebo jejím statutem. Název nelze překládat do cizího jazyka. V běžné řeči je název různým způsobem zkracován, např. místo společnosti A, a. s. se hovoří pouze o A, místo o Republice francouzské se mluví jako o Francii apod. V laickém usu se často hovoří o "názvu" věci, tedy v případech, kdy se jedná o pouhé označení, např. "název ulice".
Angličtina nerozlišuje mezi jménem a názvem; obojí je name.
Obsah
Název státu
Název státu stanoví jeho ústava. Z čl. 1 odst. 1 Ústavy vyplývá, že názvem českého státu je Česká republika.
Někteří geografové ignorují, že název je věcí práva, a rozlišují mezi tzv. "geografickým" (bez státní formy, např. Československo) a tzv. "politickým" (se státní formou, např. Republika československá) názvem. Opomíjejí přitom, že některé státy zkrácený název nemají, např. Dominikánská, Středoafrická či Česká republika, jiné jich mají více, např. Spojené státy, Amerika. Některé země nemají stanovený "politický" název, např. Ukrajina.[1]
Státy, které nemají "geografický" název
- Česká republika
- Dominikánská republika
- Federativní státy Mikronésie
- Jihoafrická republika
- Spojené arabské emiráty
- Spojené království
- Spojené státy americké
- Středoafrická republika
- Turkmenistán[2]
Státy, které nemají "politický" název
- Antigua a Barbuda
- Barbados
- Belize
- Bosna a Hercegovina
- Burkina Faso
- Černá Hora
- Gruzie
- Grenada
- Irsko[3]
- Jamaica
- Japansko
- Kanada
- Malajsie
- Mongolsko
- Nový Zealand
- Rumunsko
- Somálsko
- Svatá Lucie
- Svatý stolec
- Svatý Vincent a Grenadiny
- Šalamounovy ostrovy
- Tuvalu
- Ukrajina
Dalším zajímavým jevem je rozdíl mezi názvem (obyvatel) státu a názvem (území) ethnika. Samotné ethnikum je přitom obvykle nerozlišuje. Např. Češi jsou buď ethničtí Češi (něm. Tschechen) nebo obyvatelé Čech (něm. Böhmen). Magyarország je maďarsky Uhersko i Maďarsko. Naproti tomu русские jsou ethničtí Rusové, россияне jsou občané Ruska; právě proto (a svou multietnickost) je Ruská federace, jako už i její předchůdce RSFSR, v ruštině Rossijskaja, nikoli *Russkaja, jak chybně používal president Klaus na státní návštěvě. Podobně se v současné češtině vedou spory o správnost rozlišování adjektiv malajský/malajsijský (případně i Malajci/Malajsijci).
Poznámky pod čarou
- ↑ Independent States in the World, ministerstvo zahraničí USA, srpen 2008
- ↑ "Turkmenistán" znamená doslova "Stát Turkmenů".
- ↑ Republic of Ireland není officiální název.
Prameny a literatura
- vyhláška ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů
Další odkazy
- vysvětlení rozdílu mezi názvem a označením
- https://www.czso.cz/csu/czso/ciselnik_zemi_-czem- Číselník zemí (CZEM) vydaný sdělením Českého statistického úřadu: obsahuje údaje o samostatných státech a závislých územích světa, pro jejichž souhrnné označení je použit obecnější pojem "země" … je vypracován na bázi mezinárodní normy ISO 3166-1, kterou vydává Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization – ISO), a jejího českého ekvivalentu ČSN EN ISO 3166-1, kterou vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). České názvy zemí jsou přebírány dle doporučení Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Obsahuje:
- Plný český název – oficiální překlad plného anglického názvu země.
- Zkrácený český název – oficiální překlad zkráceného anglického názvu země.
- Plný anglický název – plný úřední název země v anglickém jazyce tak, jak byl dotyčnou zemí sdělen generálnímu sekretáři OSN. Je přebírán z normy ISO 3166-1.
- Zkrácený anglický název – zkrácený úřední název země v anglickém jazyce tak, jak byl dotyčnou zemí sdělen generálnímu sekretáři OSN. Je přebírán z normy ISO 3166-1. Pokud nebyl zkrácený úřední název sdělen, užívá se zde rovněž plný název.
