Disent: Porovnání verzí
(Lepší formulace) |
d (Typo) |
||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
== Disent v trestním řízení == | == Disent v trestním řízení == | ||
| − | Zvláštní úpravu disentu obsahuje [[trestní řád]]. Odlišná stanoviska se k [[rozsudek|rozsudku]] nepřipojují, ale stávají se součástí [[protokol o hlasování|protokolu o hlasování]]. Do něj však nemají [[účastník|účastníci]] řízení právo nahlížet, toto právo ovšem svědčí předsedovi senátu [[odvolání|odvolacího]] soudu nebo [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], rozhoduje-li o [[stížnost | + | Zvláštní úpravu disentu obsahuje [[trestní řád]]. Odlišná stanoviska se k [[rozsudek|rozsudku]] nepřipojují, ale stávají se součástí [[protokol o hlasování|protokolu o hlasování]]. Do něj však nemají [[účastník|účastníci]] řízení právo nahlížet, toto právo ovšem svědčí předsedovi senátu [[odvolání|odvolacího]] soudu nebo [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], rozhoduje-li o [[stížnost pro porušení zákona|stížnosti pro porušení zákona]] (zákonodárce evidentně opomněl toto ustanovení [[novela|novelisovat]] a doplnit řízení o [[dovolání]]). |
Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na [[spravedlivý proces]], neboť při rozhodování o [[opravný prostředek|opravném prostředku]] má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména [[obviněný|obviněnému]], upřeny. Obviněný je tak zbaven možnosti uplatnit proti eventuálnímu přesvědčivému disentu, jemuž nadřízený soud přisvědčil, vlastní právní argumentaci. | Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na [[spravedlivý proces]], neboť při rozhodování o [[opravný prostředek|opravném prostředku]] má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména [[obviněný|obviněnému]], upřeny. Obviněný je tak zbaven možnosti uplatnit proti eventuálnímu přesvědčivému disentu, jemuž nadřízený soud přisvědčil, vlastní právní argumentaci. | ||
Verse z 9. 11. 2006, 10:41
Disent (z lat. dis- + sentire = cítit; odlišné stanovisko) znamená nesouhlasný názor jednoho nebo několika členů soudního nebo obdobného (např. rozhodčího) senátu s většinovým názorem.
Theorie rozlišuje dva druhy odlišných stanovisek:
- nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými výroky (angl. dissenting opinion)
- nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí (angl. concurring opinon)
U obecných soudů platné právo členům senátu možnost zveřejnit disent nedává. To přísluší pouze soudcům Ústavního soudu, jak při rozhodování v senátech, tak v plenu. Disent se zveřejňuje připojením jeho textu k příslušnému rozhodnutí.
Disenty ústavních soudců jsou zveřejňovány poměrně často a jsou důležitým indikátorem pro to, jaká stanoviska jednotliví soudci zaujímají, jaká je jejich odborná úroveň, případně komu při rozhodování straní.
Disent v trestním řízení
Zvláštní úpravu disentu obsahuje trestní řád. Odlišná stanoviska se k rozsudku nepřipojují, ale stávají se součástí protokolu o hlasování. Do něj však nemají účastníci řízení právo nahlížet, toto právo ovšem svědčí předsedovi senátu odvolacího soudu nebo Nejvyššího soudu, rozhoduje-li o stížnosti pro porušení zákona (zákonodárce evidentně opomněl toto ustanovení novelisovat a doplnit řízení o dovolání).
Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na spravedlivý proces, neboť při rozhodování o opravném prostředku má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména obviněnému, upřeny. Obviněný je tak zbaven možnosti uplatnit proti eventuálnímu přesvědčivému disentu, jemuž nadřízený soud přisvědčil, vlastní právní argumentaci.
