Materiálie: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(založení článku)
 
d (Pralit)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
Materiálie mají důležitou funkci při [[výklad]]u zákona neboť svědčí o postupech, jimiž zákonodárce dospěl k vyjádření své vůle (tj. zákona). [[Soud]], jenž jediný je v systému, kde platí [[dělba moci]], k výkladu zákona příslušný, tedy může z materiálií vyvodit [[úmysl zákonodárce]]. Přitom však úmysl [[zákonodárce]] vyjádřený mimo legislativní text nelze nadřadit nad rámec významu a smyslu vyplývajícího z psaného textu dané právní úpravy, neboť výchozím textem [[výklad|interpretace]] musí i nadále zůstat samotný normativní text platného [[zákon]]a.
 
Materiálie mají důležitou funkci při [[výklad]]u zákona neboť svědčí o postupech, jimiž zákonodárce dospěl k vyjádření své vůle (tj. zákona). [[Soud]], jenž jediný je v systému, kde platí [[dělba moci]], k výkladu zákona příslušný, tedy může z materiálií vyvodit [[úmysl zákonodárce]]. Přitom však úmysl [[zákonodárce]] vyjádřený mimo legislativní text nelze nadřadit nad rámec významu a smyslu vyplývajícího z psaného textu dané právní úpravy, neboť výchozím textem [[výklad|interpretace]] musí i nadále zůstat samotný normativní text platného [[zákon]]a.
  
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[výklad]]
  
== Literatura ==
+
== {{Reference}} ==
 
* Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva, 2. přepracované vydání, Praha 2004.
 
* Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva, 2. přepracované vydání, Praha 2004.
  
 
[[Kategorie:Legislativa]]
 
[[Kategorie:Legislativa]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]

Aktuální verse z 30. 6. 2007, 23:25

Materiálie v oboru práva jsou dokumenty, které provázejí vznik zákona. Mezi ně patří například návrh zákona, důvodové zprávy, připomínky ministerstev, vyjádření a usnesení parlamentních výborů a komisí a konečně záznamy z jednání parlamentu, která vedla k přijetí zákona.

Materiálie mají důležitou funkci při výkladu zákona neboť svědčí o postupech, jimiž zákonodárce dospěl k vyjádření své vůle (tj. zákona). Soud, jenž jediný je v systému, kde platí dělba moci, k výkladu zákona příslušný, tedy může z materiálií vyvodit úmysl zákonodárce. Přitom však úmysl zákonodárce vyjádřený mimo legislativní text nelze nadřadit nad rámec významu a smyslu vyplývajícího z psaného textu dané právní úpravy, neboť výchozím textem interpretace musí i nadále zůstat samotný normativní text platného zákona.

Vizte též

Prameny a literatura

  • Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva, 2. přepracované vydání, Praha 2004.