Okupace: Porovnání verzí
(-{{Rozcestník}}) |
(aktualisace podle NOZ) |
||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Okupace''' | + | '''Okupace''' (z lat. ''occupare'' = zabrat) má v právu dva různé významy: |
| − | + | * okupace jako zábor [[věc]]i | |
| + | * vojenská okupace jako obsazení cízího [[území]] | ||
| + | |||
| + | == Občanské právo == | ||
| + | [[Nový občanský zákoník]] přivlastnění (okupaci) jako originární způsob nabytí [[vlastnictví|vlastnického práva]] reguluje v §§ 1045–50. Je tak možné okupovat [[věc opuštěná|věc opuštěnou]] nebo [[věc ničí]]. [[Zvláštní zákon]]y rovněž tento způsob nabytí v některých případech aprobují: okupací se stává např. lovec vlastníkem ulovené zvěře. | ||
| + | |||
| + | Co se týká nálezu (lat. ''thesaurus'', §§ 1051–65 NOZ), v některých [[právní řád|právních řádech]] je možná jeho okupace. (Post)kommunistický český právní řád vyžadoval, aby nálezce věc odevzal [[úřad]]ům; NOZ liší nález a přivlastnění, kdy nález má vlastníka, zatímco neexistují-li ani jeho dědicové (např. u středověkých mincí), lze si tuto věc přivlastnit. | ||
| + | |||
| + | == Mezinárodní právo veřejné == | ||
| + | Znamená vojenské obsazení cízího [[území]] bez [[úmysl]]u je [[anexe|anektovat]]. Je to účinná prozatímní kontrola území, které není součástí území okupující mocnosti, bez souhlasu skutečného souveraina. Toto území tedy ovládají [[ozbrojené síly]] nepřátelské k nominálnímu souverainu. | ||
| + | |||
| + | Jedná se pojmově vždy o stav dočasný, není však shodný s pouhým [[dobytí]]m (debelací) území. Okupační síly mohou vykonávat výkonnou, zákonodárnou i soudní moc (např. Spojenská kontrolní rada (''Allied Control Council'') ve Velkoněmecké říši), nebo mohou některé z nich či všechny svěřit samosprávě (např. Jugoslávie za druhé světové války). Okupace neznamená zánik [[stát]]u. Tím je toliko annexe (připojení), např. Východního Pruska k SSSR. | ||
| + | |||
| + | Historicky se termín okupace používal rovněž pro zabrání dosud neobsazeného území, ''terra nullius''. | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[vlastnictví]] | ||
| + | * [[nález (věci)|nález]] | ||
| + | * [[věc ničí]] | ||
| + | * [[věc opuštěná]] | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
| − | [[Kategorie:Mezinárodní právo | + | [[Kategorie:Mezinárodní právo]] |
Aktuální verse z 19. 3. 2014, 10:27
Okupace (z lat. occupare = zabrat) má v právu dva různé významy:
Občanské právo
Nový občanský zákoník přivlastnění (okupaci) jako originární způsob nabytí vlastnického práva reguluje v §§ 1045–50. Je tak možné okupovat věc opuštěnou nebo věc ničí. Zvláštní zákony rovněž tento způsob nabytí v některých případech aprobují: okupací se stává např. lovec vlastníkem ulovené zvěře.
Co se týká nálezu (lat. thesaurus, §§ 1051–65 NOZ), v některých právních řádech je možná jeho okupace. (Post)kommunistický český právní řád vyžadoval, aby nálezce věc odevzal úřadům; NOZ liší nález a přivlastnění, kdy nález má vlastníka, zatímco neexistují-li ani jeho dědicové (např. u středověkých mincí), lze si tuto věc přivlastnit.
Mezinárodní právo veřejné
Znamená vojenské obsazení cízího území bez úmyslu je anektovat. Je to účinná prozatímní kontrola území, které není součástí území okupující mocnosti, bez souhlasu skutečného souveraina. Toto území tedy ovládají ozbrojené síly nepřátelské k nominálnímu souverainu.
Jedná se pojmově vždy o stav dočasný, není však shodný s pouhým dobytím (debelací) území. Okupační síly mohou vykonávat výkonnou, zákonodárnou i soudní moc (např. Spojenská kontrolní rada (Allied Control Council) ve Velkoněmecké říši), nebo mohou některé z nich či všechny svěřit samosprávě (např. Jugoslávie za druhé světové války). Okupace neznamená zánik státu. Tím je toliko annexe (připojení), např. Východního Pruska k SSSR.
Historicky se termín okupace používal rovněž pro zabrání dosud neobsazeného území, terra nullius.
