Stížnost pro porušení zákona: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Kategorie)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Stížnost pro porušení zákona''' (zkratka ''"SPZ"'') je mimořádný [[opravné prostředky|opravný prostředek]], jímž [[ministr spravedlnosti]] žádá [[Nejvyšší soud]] o přezkoumání pravomocného rozhodnutí [[orgány činné v trestním řízení|orgánu činného v trestním řízení]] z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí nebo předchozího řízení. Stížnost pro porušení zákona může být podáná ve prospěch nebo v neprospěch [[obviněný|obviněného]].
+
'''Stížnost pro porušení zákona''' ([[zkratka]] ''SPZ'') je mimořádný [[opravné prostředky|opravný prostředek]], jímž [[ministr spravedlnosti]] žádá [[Nejvyšší soud]] o přezkoumání pravomocného rozhodnutí [[orgány činné v trestním řízení|orgánu činného v trestním řízení]] z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí nebo předchozího řízení. Stížnost pro porušení zákona může být podáná ve prospěch nebo v neprospěch [[obviněný|obviněného]].
  
 
Neboť tímto opravným prostředkem nedisponuje sám obviněný, stala se stížnost pro porušení zákona předmětem kritického zájmu [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Ten nejprve rozhodl, že stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného je protiústavní a její používání zakázal. Tím došlo k paradoxní situaci, že [[Nejvyšší soud]] stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného sice projednává, ale výrokem pouze konstatuje, že stížnost je důvodná, ale napadené rozhodnutí neruší.
 
Neboť tímto opravným prostředkem nedisponuje sám obviněný, stala se stížnost pro porušení zákona předmětem kritického zájmu [[Ústavní soud|Ústavního soudu]]. Ten nejprve rozhodl, že stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného je protiústavní a její používání zakázal. Tím došlo k paradoxní situaci, že [[Nejvyšší soud]] stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného sice projednává, ale výrokem pouze konstatuje, že stížnost je důvodná, ale napadené rozhodnutí neruší.
  
V r. [[:cs:2004|2004]] Ústavní soud zpochybnil legitimitu stížnosti pro porušení zákona dalším obsáhlým [[nález]]em, v němž se pozastavil nad tím, že [[Nejvyšší soud]] vyhovuje relativně mnohem vyššímu počtu stížností pro porušení zákona než [[dovolání]], a judikoval, že je hrubým porušením práva na [[spravedlivý proces]], jestliže soudy odkazují obviněného s jeho námitkami do řízení o opravném prostředku, jímž nedisponuje.
+
V r. 2004 Ústavní soud zpochybnil legitimitu stížnosti pro porušení zákona dalším obsáhlým [[nález (soudu)|nález]]em, v němž se pozastavil nad tím, že [[Nejvyšší soud]] vyhovuje relativně mnohem vyššímu počtu stížností pro porušení zákona než [[dovolání]], a judikoval, že je hrubým porušením práva na [[spravedlivý proces]], jestliže soudy odkazují obviněného s jeho námitkami do řízení o opravném prostředku, jímž nedisponuje.
  
 
Existuje proto odůvodněný předpoklad, že stížnost pro porušení zákona bude příští [[novela|novelou]] [[trestní řád|trestního řádu]] zrušena a bude nahrazena rozšířenou škálou [[dovolání|dovolacích]] důvodů.
 
Existuje proto odůvodněný předpoklad, že stížnost pro porušení zákona bude příští [[novela|novelou]] [[trestní řád|trestního řádu]] zrušena a bude nahrazena rozšířenou škálou [[dovolání|dovolacích]] důvodů.
 +
 +
SPZ je hypertrofovanou zmateční stížností.
  
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 +
[[Kategorie:Občanské právo]]

Aktuální verse z 15. 3. 2010, 15:00

Stížnost pro porušení zákona (zkratka SPZ) je mimořádný opravný prostředek, jímž ministr spravedlnosti žádá Nejvyšší soud o přezkoumání pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí nebo předchozího řízení. Stížnost pro porušení zákona může být podáná ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.

Neboť tímto opravným prostředkem nedisponuje sám obviněný, stala se stížnost pro porušení zákona předmětem kritického zájmu Ústavního soudu. Ten nejprve rozhodl, že stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného je protiústavní a její používání zakázal. Tím došlo k paradoxní situaci, že Nejvyšší soud stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného sice projednává, ale výrokem pouze konstatuje, že stížnost je důvodná, ale napadené rozhodnutí neruší.

V r. 2004 Ústavní soud zpochybnil legitimitu stížnosti pro porušení zákona dalším obsáhlým nálezem, v němž se pozastavil nad tím, že Nejvyšší soud vyhovuje relativně mnohem vyššímu počtu stížností pro porušení zákona než dovolání, a judikoval, že je hrubým porušením práva na spravedlivý proces, jestliže soudy odkazují obviněného s jeho námitkami do řízení o opravném prostředku, jímž nedisponuje.

Existuje proto odůvodněný předpoklad, že stížnost pro porušení zákona bude příští novelou trestního řádu zrušena a bude nahrazena rozšířenou škálou dovolacích důvodů.

SPZ je hypertrofovanou zmateční stížností.