Hanobení republiky a jejího představitele
Hanobení republiky a jejího představitele (tzv. crimen laesae maiestatis) podle § 102 a 103 komunistického trestního zákona byl trestný čin, často užívaný totalitním režimem proti disidentům.
Trestný čin byl rozdělen do dvou oddělených samostatných podstat. Hanobení republiky (§ 102) se dopustil ten, kdo veřejně hanobil republiku nebo nejvyšší státní orgány; za to mohl být odsouzen do vězení až na dva roky. Stejný trest mohl postihnout toho, kdo snižoval vážnost presidenta republiky nebo kdo veřejně hanobil jiného čelného představitele republiky pro výkon jeho pravomoci nebo "vůbec pro jeho činnost v životě politickém" (§ 103).
Tento trestný čin funkce byl k 1. červenci 1990 plně rehabilitován zákonem č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci, avšak poněkud překvapivě nebyl z trestního zákona odstraněn, ale zůstal v něm dál a dokonce se prakticky používal.
Z trestného činu hanobení republiky bylo nejprve od 19. května 1994 vypuštěno hanobení státních orgánů a od 1. ledna 1998 byl tento trestný čin zrušen definitivně.
Trestný čin hanobení představitele republiky byl sice už v r. 1990 omezen na hanobení presidenta, ale i tato skutková podstata zůstala součástí českého právního řádu až do konce r. 1997.
