Přídělové hospodářství
Přídělové hospodářství je mimořádný právní režim omezující obchod s určitými druhy zboží podle úřady stanovených pravidel, obvykle vyjádřených maximálním množstvím (přídělem), které smí určitá osoba za dané období nakoupit. Účelem přídělového hospodářství je regulovat distribuci nedostatkových komodit, případně bránit vytváření jejich zásob. Uplatňuje se zejména v mimořádných situacích, např. v době ohrožení nebo za války.
K provedení přídělového hospodářství se používají státem vydávané poukázky, nazývané podle okolností kupony, potravinové/ošatní lístky apod. Koupě zboží podléhajícího přídělu se realisuje buď přímo výměnou za tyto poukázky, anebo častěji tak, že kupující musí zboží zaplatit a navíc odevzdat prodávajícímu příslušné kupony. Někdy, v systému regulovaných cen, jsou stanoveny dvojí ceny, za zboží nakoupené za poukázky a na volném trhu.
Přestože stát porušování pravidel přídělového hospodářství obvykle přísně trestá, jeho zavedení pravidelně podporuje vznik černého trhu a masivní korupci.
Historie
Na českém území bylo přídělové hospodářství poprvé zavedeno v dubnu 1915, z důvodu kritického nedostatku potravin, a trvalo až do konce války v r. 1918.
Podruhé a naposledy byly příděly zavedeny v r. 1939, a to v nejprve v září na potraviny a v prosinci na oděvy (tzv. "šatenky") a na obuv. Regulovaly se i některé další druhy zboží, např. bensin. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku zůstalo přídělové hospodářství v platnosti i po skončení války a zrušeno bylo až 31. května 1953 v souvislosti s měnovou reformou.
Současnost
Zavedení přídělů umožňuje § 21 a § 22 zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krisové stavy, a to na úrovni krajů nebo obcí anebo celostátně. Implementační krisové plány obcí počítají zejména s příděly pohonných hmot: kromě toho by některé čerpací stanice by měly být vyhrazeny pro potřeby úředních, policejních a vojenských vozidel. Obecná formulace zákona však umožňuje zavést příděly na libovolnou komoditu, a to už na úrovni jednotlivých obcí.
