Přičitatelnost
Přičitatelnost (angl. accountability) je subjektivním předpokladem vzniku právního poměru. Její podmínkou je způsobilost. Někdy však právní vztah vznikne bez ohledu na subjektivní stránku, např. u objektivní odpovědnosti.
Přičitatelnost je jednou z nejsložitejších otázek vůbec. V obvyklém pojetí nejsou právnické osoby svéprávné vůbec, neboť jakožto právní fikce nemohou právně jednat, toliko se jim přičítá právní jednání jejich statutárních zástupců. České právo se naproti tomu řídí organickou theorií, že právnická osoba jedná přímo prostřednictvím jednání svého statutárního orgánu. Nicméně právnické osobě může být přičitatelné i jednání jiných osob, naproti tomu některé excessy statutárních zástupců právnické osobě přičitatelné být nemusí.
Přičitatelné není rovněž jednání, které nevyjadřuje svobodnou a plně informovanou vůli. Tak materiální hřích je sice objektivně hříchem – skutkem, který je v rozporu s Boží představou o tomto světě[1] – ale není jeho původci přičitatelný a ten tak není hříšníkem.[2]
