Svátost smíření
Svátost smíření (lat. sacramentum paenitentiae, doslova "svátost lítosti") je kanonickým právem nově zavedené označení pro svátost, která je tradičně známa jako (svatá) zpověď (lat. confessio, z confiteri = doznat se; angl./fr. confession, něm. Beichte).
Kajícníci (paenitentes) se při ní zpovídají ze svých hříchů zpovědníkovi (confessor), kterým jim poté udělí rozhřešení (lat. absolutio, od ab- + solvere = uvolnit). Tuto svátost uděluje jedině kněz, výjimky nejsou přípustné ani v mimořádné situaci, např. v nebezpečí života. To, co se při zpovědi dozvěděl, nesmí zpovědník nikomu prozradit. Přímé porušení zpovědního tajemství (sacramentale sigillum) se trestá exkomunikací latae sententiae. Kanonické právo umožňuje požadovat od kajícníka za odpuštění hříchů úplatu, tzv. odpustek.
Konfesní právo
Zpovědní tajemství je vedle advokátního tajemství jediné státem uznané tajemství, kde neplatí povinnost oznámit trestný čin.[1] Zpovědník se proto nemůže dopustit trestného činu neoznámení trestného činu ani jiného podobného deliktu. Naproti tomu lékařské „tajemství“ je pouhá státem uznaná povinnost mlčenlivosti, kde povinnost oznámit trestný čin zůstává.
