Protektorát Čechy a Morava: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(Doplněn externí odkaz) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
Němci žijící v Protektorátu obdrželi automaticky německé státní [[občanství]] a byli vyňati ze [[soud]]ní pravomoci české justice; nadále měli podléhat pouze německým soudům. V ostatním byli si čeští a němečtí občané ''[[de iure]]'' rovni, fakticky však existovaly až do nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozdíly např. ve výši [[přídělové hospodářství|potravinových přídělů]]. | Němci žijící v Protektorátu obdrželi automaticky německé státní [[občanství]] a byli vyňati ze [[soud]]ní pravomoci české justice; nadále měli podléhat pouze německým soudům. V ostatním byli si čeští a němečtí občané ''[[de iure]]'' rovni, fakticky však existovaly až do nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozdíly např. ve výši [[přídělové hospodářství|potravinových přídělů]]. | ||
| + | |||
| + | Z hlediska [[územní správa|územní správy]] se Protektorát členil na dvě [[země]] (''Land''), 7 [[kraj]]ů (''Oberlandratberzirk''; krajskými městy byly České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Praha, Brno, Jihlava a Ostrava) a 69 [[okres]]ů (''Bezirk''). | ||
Hitlerův výnos nevylučoval, aby v Protektorátu působil [[zákonodárný sbor]], k obnovení jeho činnosti však během války nedošlo. | Hitlerův výnos nevylučoval, aby v Protektorátu působil [[zákonodárný sbor]], k obnovení jeho činnosti však během války nedošlo. | ||
| Řádka 11: | Řádka 13: | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[protektorát]] | * [[protektorát]] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [http://www.fronta.cz/dokument/hitleruv-vynos-o-zrizeni-protektoratu-cechy-a-morava Hitlerův výnos na serveru fronta.cz] | ||
[[Kategorie:Právní dějiny]] | [[Kategorie:Právní dějiny]] | ||
Aktuální verse z 6. 10. 2008, 05:58
Protektorát Čechy a Morava (něm. Protektorat Böhmen und Mähren) se nazýval autonomní státní útvar, existující na okupovaném zbytkovém území českých zemí od 16. března 1939 do konce války v květnu 1945.
Protektorát byl ustaven výnosem Vůdce a říšského kancléře č. 6/39 ze 16. 3. 1939. Výnos zakotvoval závislost českých zemí na Velkoněmecké říši, která měla vedle vojenské ochrany Protektorátu zabezpečovat i jeho zahraniční politiku. Formální hlavou Protektorátu byl státní president. Stejně jako ostatní orgány Protektorátu však státní president podléhal suspensivnímu vetu říšského protektora, jmenovaného Vůdcem a říšským kancléřem. Závislost na německé moci byla vtělena i do řady dalších ustanovení výnosu.
Němci žijící v Protektorátu obdrželi automaticky německé státní občanství a byli vyňati ze soudní pravomoci české justice; nadále měli podléhat pouze německým soudům. V ostatním byli si čeští a němečtí občané de iure rovni, fakticky však existovaly až do nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozdíly např. ve výši potravinových přídělů.
Z hlediska územní správy se Protektorát členil na dvě země (Land), 7 krajů (Oberlandratberzirk; krajskými městy byly České Budějovice, Hradec Králové, Plzeň, Praha, Brno, Jihlava a Ostrava) a 69 okresů (Bezirk).
Hitlerův výnos nevylučoval, aby v Protektorátu působil zákonodárný sbor, k obnovení jeho činnosti však během války nedošlo.
Ústavním dekretem č. 11/1944 Úř. věst. čsl. bylo období Protektorátu označeno za součást doby nesvobody a jeho právní řád byl prohlášen za neplatný.
