Porota: Porovnání verzí
(V kontinentálním právu bylo zavedení poroty bylo nejvýraznějším znakem přesunu od čistě inkvisičního procesu k více kontradiktornímu, tedy nynějšímu smíšenému.) |
(Prvními československými trestními soudy, které se zcela obešly bez porot, byly mimořádné lidové soudy. Ustanovení § 22 odst. 1 velkého retribučního dekretu stanovilo: „Mimořádný lidový soud vyko…) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Právo na porotu je jedním z nejdůležitějších znaků systému ''[[common law]]''. Je předmětem vášnivých diskussí veřejnosti a porota je předmětem mnoha uměleckých ztvárnění. V [[kontinentální právo|kontinentálním právu]] bylo zavedení poroty bylo nejvýraznějším znakem přesunu od čistě inkvisičního procesu k více kontradiktornímu, tedy nynějšímu smíšenému. První zemí, která se inspirovala angloamerickým příkladem, byla Francie dne 16. září 1791. | Právo na porotu je jedním z nejdůležitějších znaků systému ''[[common law]]''. Je předmětem vášnivých diskussí veřejnosti a porota je předmětem mnoha uměleckých ztvárnění. V [[kontinentální právo|kontinentálním právu]] bylo zavedení poroty bylo nejvýraznějším znakem přesunu od čistě inkvisičního procesu k více kontradiktornímu, tedy nynějšímu smíšenému. První zemí, která se inspirovala angloamerickým příkladem, byla Francie dne 16. září 1791. | ||
| − | V českých zemích byla porota zavedena dne 18. května 1848 pro tiskové delikty. Protože porota jako vrcholně demokratický prvek je na obtíž všem diktaturám, byly poroty dne 11. ledna 1852 poprvé zrušeny. Obnoveny byly v roce 1869 pro tiskové delikty a plně v roce 1873. Komplexní úpravou porot byl zákon č. 232/1946 [[Sb.]], o porotních soudech. Poroty byly zrušeny dne 22. prosince 1948 zákonem č. 319/1948 [[Sb.]], o zlidovění soudnictví. Důvodová zpráva to tehdy přešla pouze tímto konstatováním: | + | V českých zemích byla porota zavedena dne 18. května 1848 pro tiskové delikty. Protože porota jako vrcholně demokratický prvek je na obtíž všem diktaturám, byly poroty dne 11. ledna 1852 poprvé zrušeny. Obnoveny byly v roce 1869 pro tiskové delikty a plně v roce 1873. Komplexní úpravou porot byl zákon č. 232/1946 [[Sb.]], o porotních soudech. |
| + | |||
| + | Prvními československými trestními soudy, které se zcela obešly bez porot, byly mimořádné lidové soudy. Ustanovení § 22 odst. 1 [[velký retribuční dekret|velkého retribučního dekretu]] stanovilo: „Mimořádný lidový soud vykonává svou pravomoc v pětičlenných senátech, složených z předsedy, jímž musí býti soudce z povolání (občanský nebo vojenský soudce), a ze čtyř soudců z lidu.“ Poroty byly zrušeny dne 22. prosince 1948 zákonem č. 319/1948 [[Sb.]], o zlidovění soudnictví. Důvodová zpráva to tehdy přešla pouze tímto konstatováním: „Porotní soudy se zrušují, účast lidu při rozhodování ve věcech trestních je zajištěna složením senátů.“[http://psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0160_05.htm] Nahradili ji soudci z lidu, což je orgán, který se neosvědčil. | ||
Odpůrci porotních soudů namítají, že porotní soudy, složené z laiků, jsou snáz než soudci z povolání ovlivnitelné psychologickými triky [[obhájce|obhájců]], profesionálních [[advokát]]ů. | Odpůrci porotních soudů namítají, že porotní soudy, složené z laiků, jsou snáz než soudci z povolání ovlivnitelné psychologickými triky [[obhájce|obhájců]], profesionálních [[advokát]]ů. | ||
== {{Externí odkazy}} == | == {{Externí odkazy}} == | ||
| − | * Porota | + | * {{Otto-odkaz|318598-porota|Porota}} |
* [[:en:Grand jury|Grand jury]] (anglicky) | * [[:en:Grand jury|Grand jury]] (anglicky) | ||
| + | * [[Zdeněk Kühn]]: [http://jinepravo.blogspot.com/2008/10/laick-prvek-v-justici-archaismus-v-21.html Laický prvek v justici – archaismus v 21. století nepotřebný?] | ||
[[Kategorie:Trestní právo]] | [[Kategorie:Trestní právo]] | ||
Aktuální verse z 25. 3. 2012, 17:13
Porota [angl., fr. jury, něm. Jury, (die) Geschworenen] je sbor laiků (zástupců veřejnosti), který jako soudní orgán rozhoduje o faktické otázce (nikoliv právní), kterou jí soud předloží.
Velká porota (angl. grand jury), která rozhodovala o přípustnosti obžaloby, byla vesměs zrušena, ve Francii již v roce 1808. Výjimkou je zejména federální trestní jurisdikce v USA, kde to zakazuje V. dodatek ústavy. (Malá) porota vynáší verdikt, tj. rozhoduje o vině nebo nevině obžalovaného nebo žalovaného.
Právo na porotu je jedním z nejdůležitějších znaků systému common law. Je předmětem vášnivých diskussí veřejnosti a porota je předmětem mnoha uměleckých ztvárnění. V kontinentálním právu bylo zavedení poroty bylo nejvýraznějším znakem přesunu od čistě inkvisičního procesu k více kontradiktornímu, tedy nynějšímu smíšenému. První zemí, která se inspirovala angloamerickým příkladem, byla Francie dne 16. září 1791.
V českých zemích byla porota zavedena dne 18. května 1848 pro tiskové delikty. Protože porota jako vrcholně demokratický prvek je na obtíž všem diktaturám, byly poroty dne 11. ledna 1852 poprvé zrušeny. Obnoveny byly v roce 1869 pro tiskové delikty a plně v roce 1873. Komplexní úpravou porot byl zákon č. 232/1946 Sb., o porotních soudech.
Prvními československými trestními soudy, které se zcela obešly bez porot, byly mimořádné lidové soudy. Ustanovení § 22 odst. 1 velkého retribučního dekretu stanovilo: „Mimořádný lidový soud vykonává svou pravomoc v pětičlenných senátech, složených z předsedy, jímž musí býti soudce z povolání (občanský nebo vojenský soudce), a ze čtyř soudců z lidu.“ Poroty byly zrušeny dne 22. prosince 1948 zákonem č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Důvodová zpráva to tehdy přešla pouze tímto konstatováním: „Porotní soudy se zrušují, účast lidu při rozhodování ve věcech trestních je zajištěna složením senátů.“[1] Nahradili ji soudci z lidu, což je orgán, který se neosvědčil.
Odpůrci porotních soudů namítají, že porotní soudy, složené z laiků, jsou snáz než soudci z povolání ovlivnitelné psychologickými triky obhájců, profesionálních advokátů.
Další odkazy
- Porota [momentálně nefunguje]
- Grand jury (anglicky)
- Zdeněk Kühn: Laický prvek v justici – archaismus v 21. století nepotřebný?
