Kraj: Porovnání verzí
(+) |
(→Obnovené kraje: - zkratky) |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Kraj''' je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa. | + | '''Kraj''' je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá [[župa]]. |
| − | V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci ''(iudices provinciales)'' a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje: | + | == Původní kraje == |
| + | V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. Původně se jednalo o daňové obvody, teprve dalším vývojem získaly charakter všeobecných územně správních jednotek. V čele krajů stáli poprávci ''(iudices provinciales)'' a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje: | ||
# '''pražský''' – '''kouřimský''' | # '''pražský''' – '''kouřimský''' | ||
# '''slánský''' neměl poprávce. | # '''slánský''' neměl poprávce. | ||
| Řádka 25: | Řádka 26: | ||
# k '''žateckému''' kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko. | # k '''žateckému''' kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko. | ||
# '''berounský''' kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje. | # '''berounský''' kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje. | ||
| − | # z '''litoměřického''' | + | # z '''litoměřického''' kraje bylo odděleno mělnické panství. |
# k '''boleslavskému''' kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství. | # k '''boleslavskému''' kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství. | ||
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.) | Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.) | ||
| − | V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů ( | + | == Reforma z roku 1849 == |
| − | + | V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo v Čechách pouze 7 krajů (na Moravě 2, ve Slezsku 1). Snaha Vídně byla zřídit si jakousi spojovací jednotku mezi [[okres]]y a [[země]]mi a tím v Rakousku posílit centralismus. V krajích tak měly působily vlády, v jejichž čele měl stát krajský prezident. V roce 1850 však došlo ke změně koncepce, kraje se staly jen dohlížecími orgány nad správou okresní. Jejich počet byl zvýšen na 13 a podrobeny byly pravomoci místodržitelů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. (Na Moravě již 1860). | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Kommunistické kraje == | ||
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou). | Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou). | ||
| − | V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Z nepochopitelných důvodů jsou krajské úřady označovány tímto stylem: | + | == Nynější kraje == |
| + | V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Nomenklatura měla původně vycházet ze sídelního města, ale řada krajů (vyznačená kursivou) po vzoru nústrojného Středočeského kraje zvolila název, který se více podobá komunistickému. [[krajský soud|Krajských soudy]] jsou však nadále označovány podle sídla. Z nepochopitelných důvodů jsou krajské úřady označovány tímto stylem: „Krajský úřad Plzeňského kraje“, místo tradičního: „krajský úřad v Plzni“. | ||
| − | # | + | # ''Jihočeský kraj'' (JČ) |
| − | # | + | # ''Jihomoravský kraj'' (JM) |
| − | # '''Karlovarský kraj''' | + | # '''Karlovarský kraj''' (KV) |
| − | # '''Královéhradecký kraj''' | + | # '''Královéhradecký kraj''' (KH) |
| − | # '''Liberecký kraj''' | + | # '''Liberecký kraj''' (LB) |
| − | # | + | # ''Moravskoslezský kraj'' (''MSK'') |
| − | # '''Olomoucký kraj''' | + | # '''Olomoucký kraj''' (OL) |
| − | # '''Pardubický kraj''' | + | # '''Pardubický kraj''' (PA) |
| − | # '''Plzeňský kraj''' | + | # '''Plzeňský kraj''' (PL) |
| − | # '''Praha''' | + | # '''Praha''' (''HMP'') |
| − | # '''Středočeský kraj''' | + | # '''Středočeský kraj''' (''SČK'') |
| − | # '''Ústecký kraj''' | + | # '''Ústecký kraj''' (UL) |
| − | # '' | + | # ''Kraj Vysočina'' (KV) |
| − | # '''Zlínský kraj''' | + | # '''Zlínský kraj''' (ZL) |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Aktuální verse z 23. 10. 2015, 10:52
Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.
Obsah
Původní kraje
V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. Původně se jednalo o daňové obvody, teprve dalším vývojem získaly charakter všeobecných územně správních jednotek. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:
- pražský – kouřimský
- slánský neměl poprávce.
- žatecký
- bechyňský
- prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
- plzeňský
- rakovnický neměl poprávce.
- litoměřický
- boleslavský
- hradecký
- chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
- čáslavský
K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:
- Loketsko
- Trutnovsko
- Žitavsko
- Kladsko
V roce 1714 byla provedena územní reforma:
- slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
- k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
- berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
- z litoměřického kraje bylo odděleno mělnické panství.
- k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.)
Reforma z roku 1849
V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo v Čechách pouze 7 krajů (na Moravě 2, ve Slezsku 1). Snaha Vídně byla zřídit si jakousi spojovací jednotku mezi okresy a zeměmi a tím v Rakousku posílit centralismus. V krajích tak měly působily vlády, v jejichž čele měl stát krajský prezident. V roce 1850 však došlo ke změně koncepce, kraje se staly jen dohlížecími orgány nad správou okresní. Jejich počet byl zvýšen na 13 a podrobeny byly pravomoci místodržitelů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. (Na Moravě již 1860).
Kommunistické kraje
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. daňovou).
Nynější kraje
V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Nomenklatura měla původně vycházet ze sídelního města, ale řada krajů (vyznačená kursivou) po vzoru nústrojného Středočeského kraje zvolila název, který se více podobá komunistickému. Krajských soudy jsou však nadále označovány podle sídla. Z nepochopitelných důvodů jsou krajské úřady označovány tímto stylem: „Krajský úřad Plzeňského kraje“, místo tradičního: „krajský úřad v Plzni“.
- Jihočeský kraj (JČ)
- Jihomoravský kraj (JM)
- Karlovarský kraj (KV)
- Královéhradecký kraj (KH)
- Liberecký kraj (LB)
- Moravskoslezský kraj (MSK)
- Olomoucký kraj (OL)
- Pardubický kraj (PA)
- Plzeňský kraj (PL)
- Praha (HMP)
- Středočeský kraj (SČK)
- Ústecký kraj (UL)
- Kraj Vysočina (KV)
- Zlínský kraj (ZL)
Vizte též
Prameny a literatura
- zákon č. 126/1920 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, byl zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. přejmenován na zákon o organisaci politické správy
