Soudní řízení správní: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Robot: Automated text replacement (-Kategorie:Veřejná správa +Kategorie:Správní právo))
 
Řádka 11: Řádka 11:
 
Velký problém postkomunistické justice spočívá v pomalosti soudů obecně a soudnictví správního zvlášť. Často se stává, že správní soud sice rozhodne ve prospěch žalobce a zruší napadené rozhodnutí nebo přikáže správnímu orgánu postupovat v řízení bez průtahů, ale mezitím je zásah do žalobcových práv dovršen: nedovolená stavba stojí, nesprávně vypočtená daň byla exekučně vymožena a poplatník musel proto ukončit podnikání, nerovné zacházení se soutěžiteli poskytlo žalobcovým konkurentům takovou konkureční výhodu, že dokázali žalobce vytlačit z trhu.
 
Velký problém postkomunistické justice spočívá v pomalosti soudů obecně a soudnictví správního zvlášť. Často se stává, že správní soud sice rozhodne ve prospěch žalobce a zruší napadené rozhodnutí nebo přikáže správnímu orgánu postupovat v řízení bez průtahů, ale mezitím je zásah do žalobcových práv dovršen: nedovolená stavba stojí, nesprávně vypočtená daň byla exekučně vymožena a poplatník musel proto ukončit podnikání, nerovné zacházení se soutěžiteli poskytlo žalobcovým konkurentům takovou konkureční výhodu, že dokázali žalobce vytlačit z trhu.
  
Obzvlášť tristní je praxe [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], který o kasačních stížnostech bězně rozhoduje téměř dva roky a než se věc, v níž správní orgán rozhodl chybně, vrátí zpět a je pravomocně rozhodnuto znovu, může uplynout i více než pět let.
+
Obzvlášť tristní je praxe [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], který o kasačních stížnostech bězně rozhoduje téměř dva roky, a než se věc, v níž správní orgán rozhodl chybně, vrátí zpět a je pravomocně rozhodnuto znovu, může uplynout i více než pět let.
  
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 
[[Kategorie:Správní právo]]
 
[[Kategorie:Správní právo]]

Aktuální verse z 11. 2. 2023, 21:48

Soudní řízení správní je druh řízení před soudem, které probíhá ve správním soudnictví. Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, tedy nejčastěji státní nebo místní úřad, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován.

Žaloba, na jejímž základě se řízení zahajuje, se nazývá žalobou správní. Ta nejčastěji směřuje proti pravomocnému rozhodnutí správního úřadu, avšak možné jsou i zvláštní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního úřadu, proti faktickému zásahu do žalobcových práv, žaloby ve věcech volebních, asylových apod.

Správní soud žalobu projedná a pokud žalobě vyhoví, napadené rozhodnutí zruší nebo správnímu orgánu zakáže pokračovat v jednání, jež je předmětem sporu, případně mu uloží obnovit předchozí stav.

Správní soud nikdy sám nerozhoduje místo správního úřadu, ale napadené rozhodnutí smí pouze zrušit a vrátit věc tomuto orgánu k dalšímu řízení – v něm je však správní orgán vázán právním názorem soudu a musí tedy fakticky jeho pokynů uposlechnout.

Řízení ve správním soudnictví je dvouinstanční: v prvém stupni rozhodují krajské soudy (ty ale mají pro správní soudnictví vyčleněny zvláštní senáty a samosoudce) a jejich rozhodnutí jsou bezprostředně pravomocná a vykonatelná. Napadnout rozhodnutí krajského soudu lze pouze mimořádným opravným prostředkem, jenž se nazývá kasační stížnost a který je obdobou dovolání. Kasační stížnosti projednává Nejvyšší správní soud.

Velký problém postkomunistické justice spočívá v pomalosti soudů obecně a soudnictví správního zvlášť. Často se stává, že správní soud sice rozhodne ve prospěch žalobce a zruší napadené rozhodnutí nebo přikáže správnímu orgánu postupovat v řízení bez průtahů, ale mezitím je zásah do žalobcových práv dovršen: nedovolená stavba stojí, nesprávně vypočtená daň byla exekučně vymožena a poplatník musel proto ukončit podnikání, nerovné zacházení se soutěžiteli poskytlo žalobcovým konkurentům takovou konkureční výhodu, že dokázali žalobce vytlačit z trhu.

Obzvlášť tristní je praxe Nejvyššího správního soudu, který o kasačních stížnostech bězně rozhoduje téměř dva roky, a než se věc, v níž správní orgán rozhodl chybně, vrátí zpět a je pravomocně rozhodnuto znovu, může uplynout i více než pět let.