Dělba moci: Porovnání verzí
(Obnoveno) |
(Znovu zformátováno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Dělba | + | '''Dělba moci''' (angl. ''separation of powers'', fr. ''séparation de pouvoirs'', něm. ''Gewaltenteilung'') je koncepce uspořádání politického systému založená na myšlenkách [[:cs:Charles Montesquieu|Charlese Montesquieua]] ([[:cs:1689|1689]]-[[:cs:1755|1755]]), [[:cs:John Locke|Johna Locka]] ([[:cs:1632|1632]]-[[:cs:1704|1704]]) a [[:cs:James Madison|Jamese Madisona]] ([[:cs:1723|1723]]-[[:cs:1801|1801]]), podle níž mají být tři součásti [[státní moc]]i - [[legislativa|moc zákonodárná]], [[exekutiva|moc výkonná]] a [[justice|moc soudní]] - mocensky odděleny a navzájem se kontrolovat systémem [[brzdy a rovnováhy|brzd a rovnováh]]. |
| − | moci''' (angl. ''separation of powers'', fr. ''séparation de | + | |
| − | pouvoirs'', něm. ''Gewaltenteilung'') je koncepce uspořádání | + | Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není výstižný, neboť nejde o ''rozdělení'' moci, ale primárně o ''oddělení'' mocí; značně nepřesný je i překlad "[[brzdy a rovnováhy]]" (viz výklad u příslušného [[brzdy a rovnováhy|článku]]). |
| − | politického systému založená na myšlenkách [[:cs:Charles | + | |
| − | Montesquieu|Charlese Montesquieua]] | + | Původní [[:cs:Charles Montesquieu|Montesquieuova]] představa, jež počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována [[:cs:monarcha|monarchou]] a s volitelností [[soudce|soudců]], se neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání v [[:cs:USA|USA]]. |
| − | ([[:cs:1689|1689]]-[[:cs:1755|1755]]), [[:cs:John Locke|Johna Locka]] | + | |
| − | ([[:cs:1632|1632]]-[[:cs:1704|1704]]) a [[:cs:James Madison|Jamese | + | Princip, že v [[:cs:demokracie|demokratickém|]] [[právní stát|právním státě]] je třeba [[státní moc]] rozdělit mezi [[legislativa|legislativu]], [exekutiva|exekutivu]] a [[justice|justici]] a tyto její složky musí být vybavena takovými [[pravomoc]]emi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je dnes pokládána za podmínku ''[[:cs:sine qua non|sine qua non]]'' demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen |
| − | Madisona]] ([[:cs:1723|1723]]-[[:cs:1801|1801]]), podle níž mají být | + | na [[parlamentarismus|parlamentarismu]], tzn. primátu [[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]]. |
| − | tři součásti [[státní moc]]i - [[legislativa|moc zákonodárná]], | + | |
| − | [[exekutiva|moc výkonná]] a [[justice|moc soudní]] - mocensky odděleny | + | Samotné oddělení složek moci však k dosažení [[:cs:demokracie|demokracie]] nestačí: ta musí být založena na [[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i [[:cs:diktatury|diktatury]]; [[:cs:diktátor|diktátoři]] tímto způsobem usilují o eliminaci risika, |
| − | a navzájem se kontrolovat systémem [[brzdy a rovnováhy|brzd a | + | že se některá z nich postaví proti němu a [[:cs:diktaturu|diktaturu]], resp. [[:cs:diktátor|diktátor]]a svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že [[policie]] a [[armáda]] jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby [[:cs:diktátor|diktátor]] mohl čelit pokusu o povstání ([[:cs:puč|putschi]]) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době [[:cs:stalinismus|stalinismu]]. |
| − | rovnováh]]. | + | |
| − | Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není | + | Podobný princip však uplatňují i [[:cs:demokracie|demokratické]] země ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje především [[:cs:ODS|ODS]], je proto velmi nebezpečným [[precedens|precedentem]]. |
| − | výstižný, neboť nejde o ''rozdělení'' moci, ale primárně o ''oddělení'' | + | |
| − | mocí; značně nepřesný je i překlad "[[brzdy a rovnováhy]]" (viz výklad | ||
| − | u příslušného [[brzdy a rovnováhy|článku]]). | ||
| − | Původní [[:cs:Charles Montesquieu|Montesquieuova]] představa, jež | ||
| − | počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována | ||
| − | [[:cs:monarcha|monarchou]] a s volitelností [[soudce|soudců]], se | ||
| − | neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání | ||
| − | v [[:cs:USA|USA]]. | ||
| − | Princip, že v [[:cs:demokracie|demokratickém|]] [[právní stát|právním | ||
| − | státě]] je třeba [[státní moc]] rozdělit mezi | ||
| − | [[legislativa|legislativu]], | ||
| − | [[justice|justici]] a tyto její složky musí být vybavena takovými | ||
| − | [[pravomoc]]emi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je | ||
| − | dnes pokládána za podmínku ''[[:cs:sine qua non|sine qua non]]'' | ||
| − | demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen | ||
| − | na [[parlamentarismus|parlamentarismu]], tzn. primátu | ||
| − | [[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]]. | ||
| − | Samotné oddělení složek moci však k dosažení | ||
| − | [[:cs:demokracie|demokracie]] nestačí: ta musí být založena na | ||
| − | [[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských | ||
| − | složek se vyznačují i [[:cs:diktatury|diktatury]]; | ||
| − | [[:cs:diktátor|diktátoři]] tímto způsobem usilují o eliminaci risika, | ||
| − | že se některá z nich postaví proti němu a [[:cs:diktaturu|diktaturu]], | ||
| − | resp. [[:cs:diktátor|diktátor]]a svrhne. Proto bývá v těchto zemích | ||
| − | běžné např. to, že [[policie]] a [[armáda]] jsou podobně organisovány a | ||
| − | vyzbrojeny, tak aby [[:cs:diktátor|diktátor]] mohl čelit pokusu o | ||
| − | povstání ([[:cs:puč|putschi]]) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo | ||
| − | rozdělování mocenských organisací v době | ||
| − | [[:cs:stalinismus|stalinismu]]. | ||
| − | Podobný princip však uplatňují i [[:cs:demokracie|demokratické]] země | ||
| − | ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch | ||
| − | existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a | ||
| − | částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. | ||
| − | Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských | ||
| − | služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje | ||
| − | především [[:cs:ODS|ODS]], je proto velmi nebezpečným | ||
| − | [[precedens|precedentem]]. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
* [[brzdy a rovnováhy]] | * [[brzdy a rovnováhy]] | ||
* [[parlamentarismus]] | * [[parlamentarismus]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Verse z 18. 11. 2005, 21:42
Dělba moci (angl. separation of powers, fr. séparation de pouvoirs, něm. Gewaltenteilung) je koncepce uspořádání politického systému založená na myšlenkách Charlese Montesquieua (1689-1755), Johna Locka (1632-1704) a Jamese Madisona (1723-1801), podle níž mají být tři součásti státní moci - moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní - mocensky odděleny a navzájem se kontrolovat systémem brzd a rovnováh.
Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není výstižný, neboť nejde o rozdělení moci, ale primárně o oddělení mocí; značně nepřesný je i překlad "brzdy a rovnováhy" (viz výklad u příslušného článku).
Původní Montesquieuova představa, jež počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována monarchou a s volitelností soudců, se neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání v USA.
Princip, že v demokratickém| právním státě je třeba státní moc rozdělit mezi legislativu, [exekutiva|exekutivu]] a justici a tyto její složky musí být vybavena takovými pravomocemi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je dnes pokládána za podmínku sine qua non demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen na parlamentarismu, tzn. primátu zákonodárné moci nad mocí výkonnou.
Samotné oddělení složek moci však k dosažení demokracie nestačí: ta musí být založena na suverenitě lidu. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i diktatury; diktátoři tímto způsobem usilují o eliminaci risika, že se některá z nich postaví proti němu a diktaturu, resp. diktátora svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že policie a armáda jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby diktátor mohl čelit pokusu o povstání (putschi) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době stalinismu.
Podobný princip však uplatňují i demokratické země ve vztahu ke svým zpravodajským službám. Těch existuje vždy několik, s odlišnými pravomocemi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet zpravodajských služeb v České republice, který prosazuje především ODS, je proto velmi nebezpečným precedentem.
