Dělba moci: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Obnoveno)
 
(Znovu zformátováno)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Dělba
+
'''Dělba moci''' (angl. ''separation of powers'', fr. ''séparation de pouvoirs'', něm. ''Gewaltenteilung'') je koncepce uspořádání politického systému založená na myšlenkách [[:cs:Charles Montesquieu|Charlese Montesquieua]] ([[:cs:1689|1689]]-[[:cs:1755|1755]]), [[:cs:John Locke|Johna Locka]] ([[:cs:1632|1632]]-[[:cs:1704|1704]]) a [[:cs:James Madison|Jamese Madisona]] ([[:cs:1723|1723]]-[[:cs:1801|1801]]), podle níž mají být tři součásti [[státní moc]]i - [[legislativa|moc zákonodárná]], [[exekutiva|moc výkonná]] a [[justice|moc soudní]] - mocensky odděleny a navzájem se kontrolovat systémem [[brzdy a rovnováhy|brzd a rovnováh]].
moci''' (angl. ''separation of powers'', fr. ''séparation de
+
 
pouvoirs'', něm. ''Gewaltenteilung'') je koncepce uspořádání
+
Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není výstižný, neboť nejde o ''rozdělení'' moci, ale primárně o ''oddělení'' mocí; značně nepřesný je i překlad "[[brzdy a rovnováhy]]" (viz výklad u příslušného [[brzdy a rovnováhy|článku]]).
politického systému založená na myšlenkách [[:cs:Charles
+
 
Montesquieu|Charlese Montesquieua]]
+
Původní [[:cs:Charles Montesquieu|Montesquieuova]] představa, jež počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována [[:cs:monarcha|monarchou]] a s volitelností [[soudce|soudců]], se neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání v [[:cs:USA|USA]].
([[:cs:1689|1689]]-[[:cs:1755|1755]]), [[:cs:John Locke|Johna Locka]]
+
 
([[:cs:1632|1632]]-[[:cs:1704|1704]]) a [[:cs:James Madison|Jamese
+
Princip, že v [[:cs:demokracie|demokratickém|]] [[právní stát|právním státě]] je třeba [[státní moc]] rozdělit mezi [[legislativa|legislativu]], [exekutiva|exekutivu]] a [[justice|justici]] a tyto její složky musí být vybavena takovými [[pravomoc]]emi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je dnes pokládána za podmínku ''[[:cs:sine qua non|sine qua non]]'' demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen
Madisona]] ([[:cs:1723|1723]]-[[:cs:1801|1801]]), podle níž mají být
+
na [[parlamentarismus|parlamentarismu]], tzn. primátu [[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]].
tři součásti [[státní moc]]i - [[legislativa|moc zákonodárná]],
+
 
[[exekutiva|moc výkonná]] a [[justice|moc soudní]] - mocensky odděleny
+
Samotné oddělení složek moci však k dosažení [[:cs:demokracie|demokracie]] nestačí: ta musí být založena na [[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i [[:cs:diktatury|diktatury]]; [[:cs:diktátor|diktátoři]] tímto způsobem usilují o eliminaci risika,
a navzájem se kontrolovat systémem [[brzdy a rovnováhy|brzd a
+
že se některá z nich postaví proti němu a [[:cs:diktaturu|diktaturu]], resp. [[:cs:diktátor|diktátor]]a svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že [[policie]] a [[armáda]] jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby [[:cs:diktátor|diktátor]] mohl čelit pokusu o povstání ([[:cs:puč|putschi]]) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době [[:cs:stalinismus|stalinismu]].
rovnováh]].
+
 
Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není
+
Podobný princip však uplatňují i [[:cs:demokracie|demokratické]] země ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje především [[:cs:ODS|ODS]], je proto velmi nebezpečným [[precedens|precedentem]].
výstižný, neboť nejde o ''rozdělení'' moci, ale primárně o ''oddělení''
+
 
mocí; značně nepřesný je i překlad "[[brzdy a rovnováhy]]" (viz výklad
 
u příslušného [[brzdy a rovnováhy|článku]]).
 
Původní [[:cs:Charles Montesquieu|Montesquieuova]] představa, jež
 
počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována
 
[[:cs:monarcha|monarchou]] a s volitelností [[soudce|soudců]], se
 
neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání
 
v [[:cs:USA|USA]].
 
Princip, že v [[:cs:demokracie|demokratickém|]] [[právní stát|právním
 
státě]] je třeba [[státní moc]] rozdělit mezi
 
[[legislativa|legislativu]], [[exekutiva|exekutivu]] a
 
[[justice|justici]] a tyto její složky musí být vybavena takovými
 
[[pravomoc]]emi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je
 
dnes pokládána za podmínku ''[[:cs:sine qua non|sine qua non]]''
 
demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen
 
na [[parlamentarismus|parlamentarismu]], tzn. primátu
 
[[legislativa|zákonodárné moci]] nad [[exekutiva|mocí výkonnou]].
 
Samotné oddělení složek moci však k dosažení
 
[[:cs:demokracie|demokracie]] nestačí: ta musí být založena na
 
[[suverenita lidu|suverenitě lidu]]. Oddělovaním různých mocenských
 
složek se vyznačují i [[:cs:diktatury|diktatury]];
 
[[:cs:diktátor|diktátoři]] tímto způsobem usilují o eliminaci risika,
 
že se některá z nich postaví proti němu a [[:cs:diktaturu|diktaturu]],
 
resp. [[:cs:diktátor|diktátor]]a svrhne. Proto bývá v těchto zemích
 
běžné např. to, že [[policie]] a [[armáda]] jsou podobně organisovány a
 
vyzbrojeny, tak aby [[:cs:diktátor|diktátor]] mohl čelit pokusu o
 
povstání ([[:cs:puč|putschi]]) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo
 
rozdělování mocenských organisací v době
 
[[:cs:stalinismus|stalinismu]].
 
Podobný princip však uplatňují i [[:cs:demokracie|demokratické]] země
 
ve vztahu ke svým [[zpravodajská služba|zpravodajským službám]]. Těch
 
existuje vždy několik, s odlišnými [[pravomoc]]emi i podřízeností, a
 
částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou.
 
Záměr podstatně omezit počet [[zpravodajská služba|zpravodajských
 
služeb]] v [[Česká republika|České republice]], který prosazuje
 
především [[:cs:ODS|ODS]], je proto velmi nebezpečným
 
[[precedens|precedentem]].
 
 
{{Viztéž}}
 
{{Viztéž}}
 
* [[brzdy a rovnováhy]]
 
* [[brzdy a rovnováhy]]
 
* [[parlamentarismus]]
 
* [[parlamentarismus]]
 +
 
[[Kategorie:Ústavní právo]]
 
[[Kategorie:Ústavní právo]]

Verse z 18. 11. 2005, 21:42

Dělba moci (angl. separation of powers, fr. séparation de pouvoirs, něm. Gewaltenteilung) je koncepce uspořádání politického systému založená na myšlenkách Charlese Montesquieua (1689-1755), Johna Locka (1632-1704) a Jamese Madisona (1723-1801), podle níž mají být tři součásti státní moci - moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní - mocensky odděleny a navzájem se kontrolovat systémem brzd a rovnováh.

Český, patrně pod vlivem němčiny vzniklý překlad "dělba moci" není výstižný, neboť nejde o rozdělení moci, ale primárně o oddělení mocí; značně nepřesný je i překlad "brzdy a rovnováhy" (viz výklad u příslušného článku).

Původní Montesquieuova představa, jež počítala mj. s tím, že výkonná moc bude representována monarchou a s volitelností soudců, se neujala; z moderních politických systémů se jí nejvíce blíží uspořádání v USA.

Princip, že v demokratickém| právním státě je třeba státní moc rozdělit mezi legislativu, [exekutiva|exekutivu]] a justici a tyto její složky musí být vybavena takovými pravomocemi, aby se navzájem kontrolovaly, "držely v šachu", je dnes pokládána za podmínku sine qua non demokratičnosti politického systému, třebaže ten je zpravidla založen na parlamentarismu, tzn. primátu zákonodárné moci nad mocí výkonnou.

Samotné oddělení složek moci však k dosažení demokracie nestačí: ta musí být založena na suverenitě lidu. Oddělovaním různých mocenských složek se vyznačují i diktatury; diktátoři tímto způsobem usilují o eliminaci risika, že se některá z nich postaví proti němu a diktaturu, resp. diktátora svrhne. Proto bývá v těchto zemích běžné např. to, že policie a armáda jsou podobně organisovány a vyzbrojeny, tak aby diktátor mohl čelit pokusu o povstání (putschi) jedné z nich s pomocí druhé. Známé bylo rozdělování mocenských organisací v době stalinismu.

Podobný princip však uplatňují i demokratické země ve vztahu ke svým zpravodajským službám. Těch existuje vždy několik, s odlišnými pravomocemi i podřízeností, a částečně - byť ne zcela oficiálně - se zabývají i vzájemnou kontrolou. Záměr podstatně omezit počet zpravodajských služeb v České republice, který prosazuje především ODS, je proto velmi nebezpečným precedentem.

Šablona:Viztéž