Ústavní činitel: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(Formulace) |
||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i [[soudce|soudcům]] a případně též členům [[zastupitelstvo obce|obecních zastupitelstev]]. | S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i [[soudce|soudcům]] a případně též členům [[zastupitelstvo obce|obecních zastupitelstev]]. | ||
− | Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná | + | Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. |
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} |
Verse z 4. 10. 2006, 09:27
Ústavní činitelé jsou nejvyšší funkcionáři státu individuálně vyjmenovaní v Ústavě.
V České republice to jsou:
- president
- senátoři
- poslanci
- členové vlády
- soudci Ústavního soudu
- president a vicepresident Nejvyššího kontrolního úřadu
- členové Bankovní rady České národní banky
S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i soudcům a případně též členům obecních zastupitelstev.
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze trestně stíhat jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce.