Ústavní činitel: Porovnání verzí
(Formulace) |
(Doplněno) |
||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
* členové Bankovní rady [[Česká národní banka|České národní banky]] | * členové Bankovní rady [[Česká národní banka|České národní banky]] | ||
− | S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i [[soudce|soudcům]] a případně též členům [[zastupitelstvo obce|obecních zastupitelstev]]. | + | S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i [[soudce|soudcům]] a případně též členům [[zastupitelstvo obce|obecních]] a [[zastupitelstvo kraje|krajských zastupitelstev]]. |
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. | Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze [[trestní řízení|trestně stíhat]] jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce. |
Verse z 4. 10. 2006, 10:50
Ústavní činitelé jsou nejvyšší funkcionáři státu individuálně vyjmenovaní v Ústavě.
V České republice to jsou:
- president
- senátoři
- poslanci
- členové vlády
- soudci Ústavního soudu
- president a vicepresident Nejvyššího kontrolního úřadu
- členové Bankovní rady České národní banky
S jistými výhradami lze postavení ústavních činitelů přiznat i soudcům a případně též členům obecních a krajských zastupitelstev.
Pojem ústavní činitel má význam spíše theoretický, práva přiznaná Ústavou a zákony jednotlivým ústavním činitelům se značně liší: zatímco některé z nich – např. poslance nebo soudce – lze trestně stíhat jen na základě zvláštního svolení (tzv. vydání k trestnímu stíhání), jiní žádná podobná privilegia nepožívají a jejich ústavní postavení je dáno toliko zvláštním způsobem jmenování do funkce.