Dekret: Porovnání verzí
d (Formulace) |
d (Link) |
||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
| − | * [[dekrety | + | * [[Benešovy dekrety]] |
* [[zákonné opatření Senátu]] | * [[zákonné opatření Senátu]] | ||
Verse z 28. 10. 2006, 07:42
Dekret (z lat. decretum, od decernere = rozhodnout, angl. decree, fr. décret, něm. Dekret) je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení".
Platné právo České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako právní předpis, vyznačující se svým mimořádným a/nebo dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji hlavou státu. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat zákony normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění sněmovny, a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly ratihabovány. Pravomoc presidenta vydávat dekrety, jak je běžná např. v Rusku, se pokládá za nedemokratický, diktátorský prvek. V České republice plní v době rozpuštění Poslanecké sněmovny funkci dekretů zákonná opatření Senátu.
Mediálně velmi známé jsou tzv. Benešovy dekrety, které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého parlamentu a jimiž rozhodl mj. o konfiskaci majetku deportovaných Němců a Maďarů.
V některých právních řádech je dekret druhem nařízení nebo správního rozhodnutí (např. ministerský dekret); cf. bytový dekret. Historicky se dekret nazývala celá řada dalších písemností, např. některé soudní rozsudky, výkladové texty atp.
- Heslo Dekret v Ottově slovníku naučném
