Odůvodnění: Porovnání verzí
d (Link) |
(-Odstavec) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | '''Odůvodnění''' je obvyklou [[náležitost]]í každého [[rozhodnutí]]. | + | '''Odůvodnění''' je obvyklou [[náležitost]]í každého [[rozhodnutí]]. V odůvodnění [[orgán veřejné moci]], nejčastěji [[soud]] nebo [[správní úřad]], který rozhodnutí vydal, uvede, jaké [[důkaz]]y v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, provedl, které [[důkazní návrh]]y [[účastník]]ů případně zamítl a proč, k jakým [[skutkové zjištění|skutkovým zjištěním]] na základě provedeného dokazování dospěl, které [[právní norma|právní normy]] použil a k jakým právním závěrům jej aplikace těchto právních norem ([[subsumpce]]) dovedla. |
− | |||
− | V odůvodnění [[orgán veřejné moci]], nejčastěji [[soud]] nebo [[správní úřad]], který rozhodnutí vydal, uvede, jaké [[důkaz]]y v [[řízení]], které vydání rozhodnutí předcházelo, provedl, které [[důkazní návrh]]y [[účastník]]ů případně zamítl a proč, k jakým [[skutkové zjištění|skutkovým zjištěním]] na základě provedeného dokazování dospěl, které [[právní norma|právní normy]] použil a k jakým právním závěrům jej aplikace těchto právních norem ([[subsumpce]]) dovedla. | ||
Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. | Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. |
Verse z 4. 11. 2006, 08:58
Odůvodnění je obvyklou náležitostí každého rozhodnutí. V odůvodnění orgán veřejné moci, nejčastěji soud nebo správní úřad, který rozhodnutí vydal, uvede, jaké důkazy v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, provedl, které důkazní návrhy účastníků případně zamítl a proč, k jakým skutkovým zjištěním na základě provedeného dokazování dospěl, které právní normy použil a k jakým právním závěrům jej aplikace těchto právních norem (subsumpce) dovedla.
Absence odůvodnění koliduje s právem na spravedlivý proces, proto lze od odůvodnění opustit jen v zákonem stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno návrhu jediného účastníka.
Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v odvolacím řízení zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní odnětí instance.