Právní vztah: Porovnání verzí
(== Pracovní právo ==) |
(* Strana et al.) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Právní vztah s [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]] možný není, např. [[daně|daňový]] dluh nebo dluh na [[sociální pojištění|sociálním pojištění]] právním vztahem není. | Právní vztah s [[orgán veřejné moci|orgánem veřejné moci]] možný není, např. [[daně|daňový]] dluh nebo dluh na [[sociální pojištění|sociálním pojištění]] právním vztahem není. | ||
| + | == Druhy == | ||
Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin: | Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin: | ||
* statusové (stavové) – příkladem může být [[dítě|rodičovství]], členství v [[družstvo|družstvu]] nebo [[občanství]] [[obce]] | * statusové (stavové) – příkladem může být [[dítě|rodičovství]], členství v [[družstvo|družstvu]] nebo [[občanství]] [[obce]] | ||
| Řádka 10: | Řádka 11: | ||
Dále se mohou rozdělovat na: | Dále se mohou rozdělovat na: | ||
| − | * soukromoprávní | + | * soukromoprávní – vyznačují se rovnoprávností účastníků |
| − | * veřejnoprávní | + | * veřejnoprávní – vyznačují se vztahy podřízenosti a nadřazenosti |
== Další definice právního vztahu == | == Další definice právního vztahu == | ||
| Řádka 19: | Řádka 20: | ||
== Pracovní právo == | == Pracovní právo == | ||
| − | Podle [[doktrína|doktríny]] [[pracovní právo| | + | Podle [[doktrína|doktríny]] [[pracovní právo|pracovního práva]] se pracovněprávní vztah a pracovní poměr od sebe liší. Pracovněprávní vztah je právní poměr mezi [[zaměstnanec|zaměstnancem]] a [[zaměstnavatel]]em, kde má zaměstnanec povinnost osobně konat práci podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnavatel má povinnost platit zaměstnanci odměnu (mzdu nebo plat). V pojetí [[ZP|zákoníku práce]] je pracovněprávním vztahem pracovní poměr a obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ve skutečnosti je dohoda o provedení práce pouhou neumělou smlouvou o dílo, zatímco dohoda o pracovní činnosti je omezenou ''laissez-faire'' pracovní smlouvou. |
| + | |||
| + | == Kritika pojmu právní vztah == | ||
| + | Podle [[Ivo Telec]]e je hypertrofie užívání pojmu ''právní vztah'' výrazem sovětisace československého práva. Podle kommunistické doktríny jsou veškeré interakce ve společnosti výrazem "společenských a výrobních vztahů". Jak však uvádí Telec, koncepce, že absolutní [[oprávnění]] jsou právním poměrem vůči všem lidem, je absurdní právní fikce. Ve skutečnosti prakticky nikdo do takových vztahů nevstupuje. | ||
| + | |||
| + | == Podívejte se také na == | ||
| + | * [[Strana]] | ||
| + | |||
| + | == {{Reference}} == | ||
| + | * Ivo Telec: ''Přirozené právo osobnostní a jeho státní ochrana''. In [[Právní rozhledy]] 1/2007, pp. 1–10. | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Aktuální verse z 7. 4. 2011, 14:47
Právní vztah nebo právní poměr je právem založený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva, tzn. osob (fysických nebo právnických), včetně veřejnoprávních korporací. Příkladem právního vztahu je dluh, manželství, státní občanství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.
Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva – např. vlastnictví působí vůči všem (erga omnes), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.
Právní vztah s orgánem veřejné moci možný není, např. daňový dluh nebo dluh na sociálním pojištění právním vztahem není.
Obsah
Druhy
Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:
- statusové (stavové) – příkladem může být rodičovství, členství v družstvu nebo občanství obce
- závazkové (obligační), včetně závazků škodních
Dále se mohou rozdělovat na:
- soukromoprávní – vyznačují se rovnoprávností účastníků
- veřejnoprávní – vyznačují se vztahy podřízenosti a nadřazenosti
Další definice právního vztahu
Podle klasické, v české nauce však neužívané, definice mohou právní vztahy vznikat nejen mezi osobami, ale i mezi osobou a věcí: např. vlastnictví je právní vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví.
Další definice, používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.
Pracovní právo
Podle doktríny pracovního práva se pracovněprávní vztah a pracovní poměr od sebe liší. Pracovněprávní vztah je právní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde má zaměstnanec povinnost osobně konat práci podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnavatel má povinnost platit zaměstnanci odměnu (mzdu nebo plat). V pojetí zákoníku práce je pracovněprávním vztahem pracovní poměr a obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ve skutečnosti je dohoda o provedení práce pouhou neumělou smlouvou o dílo, zatímco dohoda o pracovní činnosti je omezenou laissez-faire pracovní smlouvou.
Kritika pojmu právní vztah
Podle Ivo Telece je hypertrofie užívání pojmu právní vztah výrazem sovětisace československého práva. Podle kommunistické doktríny jsou veškeré interakce ve společnosti výrazem "společenských a výrobních vztahů". Jak však uvádí Telec, koncepce, že absolutní oprávnění jsou právním poměrem vůči všem lidem, je absurdní právní fikce. Ve skutečnosti prakticky nikdo do takových vztahů nevstupuje.
Podívejte se také na
Prameny a literatura
- Ivo Telec: Přirozené právo osobnostní a jeho státní ochrana. In Právní rozhledy 1/2007, pp. 1–10.
