Duchovní: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Základní text)
 
(Upřesněno)
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Duchovní''' (lat. ''minister sacer'' = posvátný služebník) se v [[kanonické právo|kanonickém právu]] nazývá osoba, která platně přijala [[svátost]] [[svěcení]] (ordinaci).
+
'''Duchovní''' (lat. ''minister sacer'' = posvátný služebník nebo pozdně lat. ''clericus''; od toho rovněž '''klérus''' pro označení duchovenského stavu) se v [[kanonické právo|kanonickém právu]] nazývá osoba, která platně přijala [[svátost]] [[svěcení]] (ordinaci).
  
Římskokatholická církev rozeznává tři stupně svěcení:
+
Římskokatholická [[církev]] rozeznává tři stupně svěcení:
 
* [[jáhen]]ské
 
* [[jáhen]]ské
 
* [[kněz|kněžské]]
 
* [[kněz|kněžské]]
Řádka 8: Řádka 8:
 
Zvláštní svěcení pro úřad [[papež]]e neexistuje, papež je jen jedním z biskupů.
 
Zvláštní svěcení pro úřad [[papež]]e neexistuje, papež je jen jedním z biskupů.
  
Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci ''signum indelibile'' (nesmazatelné znamení) – podobně jako o [[křest]] – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl [[exkomunikace|exkomunikován]] z církve, zůstává proto vysvěcen.
+
Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci ''character indelebilis'' (nesmazatelné znamení) – podobně jako o [[křest]] – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl [[exkomunikace|exkomunikován]] z církve, zůstává proto vysvěcen.
 +
 
 +
Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura.
 +
 
 +
Duchovní nesmí uzavřít [[manželství]] a s výjimkou trvalých (doživotních) jáhnů, kteří přijali toto svěcení až v době manželství, je vyloučeno, aby se stal duchovním ženatý muž.
  
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
* [[svátost]]
 
* [[svátost]]
 
* [[svěcení]]
 
* [[svěcení]]
 +
* [[laik]]
  
 
[[Kategorie:Kanonické právo]]
 
[[Kategorie:Kanonické právo]]

Aktuální verse z 24. 2. 2007, 11:08

Duchovní (lat. minister sacer = posvátný služebník nebo pozdně lat. clericus; od toho rovněž klérus pro označení duchovenského stavu) se v kanonickém právu nazývá osoba, která platně přijala svátost svěcení (ordinaci).

Římskokatholická církev rozeznává tři stupně svěcení:

Zvláštní svěcení pro úřad papeže neexistuje, papež je jen jedním z biskupů.

Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci character indelebilis (nesmazatelné znamení) – podobně jako o křest – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl exkomunikován z církve, zůstává proto vysvěcen.

Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura.

Duchovní nesmí uzavřít manželství a s výjimkou trvalých (doživotních) jáhnů, kteří přijali toto svěcení až v době manželství, je vyloučeno, aby se stal duchovním ženatý muž.

Vizte též