Nárok: Porovnání verzí
(Základní text) |
(a pohledávka je nárokem ze závazku. Z nepochopení podstaty rozdílu mezi oprávněním a nárokem) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Nárok''' (angl. ''claim'', něm. ''Anspruch'') je vymahatelné (subjektivní) [[právo]], tj. konkrétní hmotné právo, jehož se lze právními prostředky efektivně domoci. | '''Nárok''' (angl. ''claim'', něm. ''Anspruch'') je vymahatelné (subjektivní) [[právo]], tj. konkrétní hmotné právo, jehož se lze právními prostředky efektivně domoci. | ||
| − | Nedospělé právo, např. právo na vrácení [[dluh]]u ke dni, který ještě nenastal, není nárokem a nelze se ho úspěšně domáhat [[žaloba|žalobou]] u [[soud]]u. | + | Nedospělé právo, např. právo na vrácení [[dluh]]u ke dni, který ještě nenastal, není nárokem a nelze se ho úspěšně domáhat [[žaloba|žalobou]] u [[soud]]u. V [[procesní právo|procesním právu]] se nárokem rozumí to, co [[žalobce]] po [[žalovaný|žalovaném]] požaduje, bez ohledu na to, zda je se svým nárokem úspěšný. |
| − | + | Rozlišování mezi [[oprávnění]]m a nárokem pochází z němčiny, kde je nárok '''oprávnění na plnění''' a [[pohledávka]] je nárokem ze [[závazek|závazku]]. Z nepochopení podstaty rozdílu mezi oprávněním a nárokem vzniklo dnešní nesprávné pojetí, že nárok je kvalititativním stavem oprávnění. Ve skutečnosti je podle [[Štefan Luby|Štefana Lubyho]] nárok svébytná kategorie; prosté oprávnění se na nárok transformuje, čehož součástí je vznik možnosti podat žalobu. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
| Řádka 12: | Řádka 9: | ||
[[de:Anspruch]] | [[de:Anspruch]] | ||
| − | [[en: | + | [[en:Claim]] |
Aktuální verse z 27. 8. 2013, 12:45
Nárok (angl. claim, něm. Anspruch) je vymahatelné (subjektivní) právo, tj. konkrétní hmotné právo, jehož se lze právními prostředky efektivně domoci.
Nedospělé právo, např. právo na vrácení dluhu ke dni, který ještě nenastal, není nárokem a nelze se ho úspěšně domáhat žalobou u soudu. V procesním právu se nárokem rozumí to, co žalobce po žalovaném požaduje, bez ohledu na to, zda je se svým nárokem úspěšný.
Rozlišování mezi oprávněním a nárokem pochází z němčiny, kde je nárok oprávnění na plnění a pohledávka je nárokem ze závazku. Z nepochopení podstaty rozdílu mezi oprávněním a nárokem vzniklo dnešní nesprávné pojetí, že nárok je kvalititativním stavem oprávnění. Ve skutečnosti je podle Štefana Lubyho nárok svébytná kategorie; prosté oprávnění se na nárok transformuje, čehož součástí je vznik možnosti podat žalobu.
