Výhrada svědomí: Porovnání verzí
(IW, kategorie) |
(umělé přerušení těhotenství (jiným slovem jeho ukončení)) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Výhrada svědomí''' je zákonná výjimka, umožňující [[fysická osoba|fysické osobě]] nesplnit [[právní povinnost]] v případě, že by to odporovalo jejímu svědomí, danému nejčastěji jejím náboženským přesvědčením. | '''Výhrada svědomí''' je zákonná výjimka, umožňující [[fysická osoba|fysické osobě]] nesplnit [[právní povinnost]] v případě, že by to odporovalo jejímu svědomí, danému nejčastěji jejím náboženským přesvědčením. | ||
| − | [[Platné právo]] výhradu svědomí nezná, podle dřívější úpravy bylo možno odmítnout [[vojenská služba|vojenskou službu]] se zbraní, pokud to odporovalo přesvědčení [[odvedenec|odvedence]]. Relevantní je výhrada svědomí i u některých lékařských zákroků, které jsou v rozporu s křesťanskou ethikou ([[umělé přerušení těhotenství]] | + | [[Platné právo]] výhradu svědomí nezná, podle dřívější úpravy bylo možno odmítnout [[vojenská služba|vojenskou službu]] se zbraní, pokud to odporovalo přesvědčení [[odvedenec|odvedence]]. Relevantní je výhrada svědomí i u některých lékařských zákroků, které jsou v rozporu s křesťanskou ethikou ([[umělé přerušení těhotenství]] (jiným slovem jeho ukončení) a [[euthanasie]]). |
Velké diskuse vyvolalo plánované uzákonění výhrady svědomí na Slovensku, tradičně silně katholicky orientovaném, kde měla být tato možnost včleněna do připravovaného [[konkordát]]u s [[Vatikán]]em. | Velké diskuse vyvolalo plánované uzákonění výhrady svědomí na Slovensku, tradičně silně katholicky orientovaném, kde měla být tato možnost včleněna do připravovaného [[konkordát]]u s [[Vatikán]]em. | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Obecně může vést příliš široká tolerance výhrady svědomí k omezení práv ostatních (příkladem jsou katholické země, např. Slovensko, kde je sice interrupce legální, ale pro ženu bývá velmi nesnadné takový zákrok si zajistit, a to i v případě risikového těhotenství), naopak její příliš úzké vymezení vytváří z osob, které se rozhodnou řídit svým přesvědčením, jež nadřadí zákonu, delikventy a tyto vystavuje [[trestní právo|trestní]] nebo [[pracovní právo|pracovněprávní]] represi, aniž by existoval reálný předpoklad, že tím jejich přesvědčení nebo jednání ovlivní. Příkladem je komunistické [[Československo]], které posílalo osoby odmítající z náboženských důvodů nastoupit vojenskou službu se zbraní do [[vězení]]. | Obecně může vést příliš široká tolerance výhrady svědomí k omezení práv ostatních (příkladem jsou katholické země, např. Slovensko, kde je sice interrupce legální, ale pro ženu bývá velmi nesnadné takový zákrok si zajistit, a to i v případě risikového těhotenství), naopak její příliš úzké vymezení vytváří z osob, které se rozhodnou řídit svým přesvědčením, jež nadřadí zákonu, delikventy a tyto vystavuje [[trestní právo|trestní]] nebo [[pracovní právo|pracovněprávní]] represi, aniž by existoval reálný předpoklad, že tím jejich přesvědčení nebo jednání ovlivní. Příkladem je komunistické [[Československo]], které posílalo osoby odmítající z náboženských důvodů nastoupit vojenskou službu se zbraní do [[vězení]]. | ||
| − | V ústavní rovině je [[svoboda svědomí]] – nikoli však ''[[explicite]]'' výhrada svědomí – zakotvena v čl. 15 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]; odst. 3 výslovně stanoví, že nikdo nesmí být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Vzhledem k profesionalisaci [[armáda|armády]] jde však fakticky o [[mrtvá litera|mrtvou literu]]. | + | V ústavní rovině je [[svoboda svědomí]] – nikoli však ''[[explicite]]'' výhrada svědomí – zakotvena v čl. 15 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]; odst. 3 výslovně stanoví, že nikdo nesmí být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Vzhledem k uskutečněné profesionalisaci [[armáda|armády]] jde však fakticky o [[mrtvá litera|mrtvou literu]]. |
[[Kategorie:Lidská práva]] | [[Kategorie:Lidská práva]] | ||
Aktuální verse z 7. 3. 2010, 19:07
Výhrada svědomí je zákonná výjimka, umožňující fysické osobě nesplnit právní povinnost v případě, že by to odporovalo jejímu svědomí, danému nejčastěji jejím náboženským přesvědčením.
Platné právo výhradu svědomí nezná, podle dřívější úpravy bylo možno odmítnout vojenskou službu se zbraní, pokud to odporovalo přesvědčení odvedence. Relevantní je výhrada svědomí i u některých lékařských zákroků, které jsou v rozporu s křesťanskou ethikou (umělé přerušení těhotenství (jiným slovem jeho ukončení) a euthanasie).
Velké diskuse vyvolalo plánované uzákonění výhrady svědomí na Slovensku, tradičně silně katholicky orientovaném, kde měla být tato možnost včleněna do připravovaného konkordátu s Vatikánem.
Obecně může vést příliš široká tolerance výhrady svědomí k omezení práv ostatních (příkladem jsou katholické země, např. Slovensko, kde je sice interrupce legální, ale pro ženu bývá velmi nesnadné takový zákrok si zajistit, a to i v případě risikového těhotenství), naopak její příliš úzké vymezení vytváří z osob, které se rozhodnou řídit svým přesvědčením, jež nadřadí zákonu, delikventy a tyto vystavuje trestní nebo pracovněprávní represi, aniž by existoval reálný předpoklad, že tím jejich přesvědčení nebo jednání ovlivní. Příkladem je komunistické Československo, které posílalo osoby odmítající z náboženských důvodů nastoupit vojenskou službu se zbraní do vězení.
V ústavní rovině je svoboda svědomí – nikoli však explicite výhrada svědomí – zakotvena v čl. 15 Listiny základních práv a svobod; odst. 3 výslovně stanoví, že nikdo nesmí být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Vzhledem k uskutečněné profesionalisaci armády jde však fakticky o mrtvou literu.
