Kolisní pravidla: Porovnání verzí

Aktuální verse z 27. 11. 2010, 11:12

Konflikt právních norem nastává, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících právních norem, ačkoliv formálně by k tomu docházet nemělo, prototože je žádoucí konstruovat právní řád jako vnitřně bezrozporný. V takovém případě se uplatní hierarchická kritéria, která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) právních norem.

Ačkoli níže psané právní principy hovoří o "zákonu" (lex), tento výraz je třeba chápat šířeji jako právní předpis. Jsou tato:

1. Lex superior derogat inferiori (silnější zákon ruší slabší): Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. ústavní zákon (a jemu naroveň postavená mezinárodní smlouva) má přednost před zákonem, který má zase přednost před nařízením nebo vyhláškou.
2. Lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento kontravalentní vztah speciality a subsidiarity existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah obchodního zákoníku (zvláštní úprava, lex specialis) a občanského zákoníku (obecná úprava, lex generalis).
3. Lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) právní předpis má přednost před dřívějším (starším) právním předpisem.

Ačkoli pravidla hovoří o "derogaci", nejde o zrušení zákona jako takového, pouze se určitá právní norma na daný případ neaplikuje.

Pokud dojde ke konfliktu mezi samotnými principy, mají prioritu podle pořadí, v němž jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní vyhláška (lex posterior a lex specialis) musí ustoupit dřívějšímu obecnému zákonu. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma právními normami, může však být určení priority obtížné a sporné.