Řízení: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
(* [http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti zamítnutí x odmítnutí]) |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
*[[trestní řád]] upravuje [[trestní řízení]] před [[orgány činné v trestním řízení|orgány činnými v trestním řízení]] | *[[trestní řád]] upravuje [[trestní řízení]] před [[orgány činné v trestním řízení|orgány činnými v trestním řízení]] | ||
*[[občanský soudní řád]] upravuje [[civilní řízení]] před [[soud]]em | *[[občanský soudní řád]] upravuje [[civilní řízení]] před [[soud]]em | ||
| − | *[[soudní řád správní]] upravuje řízení před | + | *[[soudní řád správní]] upravuje řízení před soudem ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]] |
*[[správní řád]] upravuje obecně řízení před [[správní úřad|správními úřady]] | *[[správní řád]] upravuje obecně řízení před [[správní úřad|správními úřady]] | ||
*[[zákon o správě daní a poplatků]] (daňový řád) upravuje řízení před [[finanční orgán|finančními orgány]] | *[[zákon o správě daní a poplatků]] (daňový řád) upravuje řízení před [[finanční orgán|finančními orgány]] | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své [[judikatura|judikatuře]] přiklonil i [[Ústavní soud]]). | Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své [[judikatura|judikatuře]] přiklonil i [[Ústavní soud]]). | ||
| − | Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí [[právní moc|pravomocným]] [[ | + | Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí [[právní moc|pravomocným]] [[rozhodnutí]]m; jiný způsob skončení řízení není přípustný. Jako podmínku řízení každý [[veřejný úřad]] nejprve zkoumá svou [[kompetence|kompetenci]]. Nejprve přezkoumá [[pravomoc]], kdy posoudí zda [[věc]] patří soudu či správnímu úřadu. Poté přezkoumá věcnou [[příslušnost]], tj. který článek má věc v I. stupni rozhodovat, v případě soudní pravomoci obvykle zda okresní nebo krajský soud. A nakonec se přezkoumá funkční příslušnost, tj. zda nejde o rozhodování o opravném prostředku, kdy je funkčně příslušný II. stupeň. |
Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů. | Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů. | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[Mediace]] | ||
| + | * [[Notorieta]] | ||
| + | |||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/zamitnuti-x-odmitnuti zamítnutí x odmítnutí] | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
Aktuální verse z 7. 11. 2012, 13:44
Řízením neboli procesem (angl. proceedings nebo procedure, něm. Prozeß nebo Verfahren, fr. processus, procès nebo procédure) se v právu nazývá formalisovaný postup, kterým orgán veřejné moci jedná s fysickými nebo právnickými osobami.
Činnost orgánu veřejné moci je podřízena zásadě legality, proto musí mít každý jednotlivý procesní úkon podklad v zákoně. Libovůle ze strany orgánu veřejné moci je nepřípustná.
Jednotlivé druhy řízení upravují komplexní procesní předpisy:
- trestní řád upravuje trestní řízení před orgány činnými v trestním řízení
- občanský soudní řád upravuje civilní řízení před soudem
- soudní řád správní upravuje řízení před soudem ve správním soudnictví
- správní řád upravuje obecně řízení před správními úřady
- zákon o správě daní a poplatků (daňový řád) upravuje řízení před finančními orgány
Zvláštní (ne však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, např. zákoně o přestupcích nebo ve stavebním zákoně, asylovém zákoně apod.
Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své judikatuře přiklonil i Ústavní soud).
Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí pravomocným rozhodnutím; jiný způsob skončení řízení není přípustný. Jako podmínku řízení každý veřejný úřad nejprve zkoumá svou kompetenci. Nejprve přezkoumá pravomoc, kdy posoudí zda věc patří soudu či správnímu úřadu. Poté přezkoumá věcnou příslušnost, tj. který článek má věc v I. stupni rozhodovat, v případě soudní pravomoci obvykle zda okresní nebo krajský soud. A nakonec se přezkoumá funkční příslušnost, tj. zda nejde o rozhodování o opravném prostředku, kdy je funkčně příslušný II. stupeň.
Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů.
