Kolisní pravidla: Porovnání verzí
d (Linky) |
d (Konflikt právních norem přemístěna na Kolisní pravidla s přesměrováním: pokus o opravu dvojitých přesměrování) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | '''Konflikt právních norem''' nastává, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících [[právní norma|právních norem]], ačkoliv formálně by k tomu docházet nemělo, prototože je žádoucí konstruovat [[právní řád]] jako vnitřně bezrozporný. V takovém případě se uplatní hierarchická kritéria, která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) [[právní norma|právních norem]]. | |
| + | |||
| + | Ačkoli níže psané [[právní princip]]y hovoří o "zákonu" (''lex''), tento výraz je třeba chápat šířeji jako [[právní předpis]]. Jsou tato: | ||
| − | |||
#'''Lex superior derogat inferiori''' (silnější zákon ruší slabší): [[Právní norma]] obsažená v [[právní předpis|předpisu]] vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. [[ústavní zákon]] (a jemu naroveň postavená [[mezinárodní smlouva]]) má přednost před [[zákon]]em, který má zase přednost před [[nařízení]]m nebo [[vyhláška|vyhláškou]]. | #'''Lex superior derogat inferiori''' (silnější zákon ruší slabší): [[Právní norma]] obsažená v [[právní předpis|předpisu]] vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. [[ústavní zákon]] (a jemu naroveň postavená [[mezinárodní smlouva]]) má přednost před [[zákon]]em, který má zase přednost před [[nařízení]]m nebo [[vyhláška|vyhláškou]]. | ||
#'''Lex specialis derogat generali''' (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší [[právní norma]], má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní [[právní předpis|předpis]] věc neupravuje. Tento [[kontravalence|kontravalentní]] vztah [[specialita|speciality]] a [[subsidiarita|subsidiarity]] existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] (zvláštní úprava, ''lex specialis'') a [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] (obecná úprava, ''lex generalis''). | #'''Lex specialis derogat generali''' (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší [[právní norma]], má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní [[právní předpis|předpis]] věc neupravuje. Tento [[kontravalence|kontravalentní]] vztah [[specialita|speciality]] a [[subsidiarita|subsidiarity]] existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] (zvláštní úprava, ''lex specialis'') a [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] (obecná úprava, ''lex generalis''). | ||
| Řádka 8: | Řádka 9: | ||
Ačkoli pravidla hovoří o "[[derogace|derogaci]]", nejde o zrušení [[zákon]]a jako takového, pouze se určitá [[právní norma]] na daný případ neaplikuje. | Ačkoli pravidla hovoří o "[[derogace|derogaci]]", nejde o zrušení [[zákon]]a jako takového, pouze se určitá [[právní norma]] na daný případ neaplikuje. | ||
| − | Pokud dojde ke | + | Pokud dojde ke konfliktu mezi samotnými principy, mají prioritu podle pořadí, v němž jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní [[vyhláška]] (''lex posterior'' a ''lex specialis'') musí ustoupit dřívějšímu obecnému [[zákon]]u. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma [[právní norma|právními normami]], může však být určení priority obtížné a sporné. |
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Aktuální verse z 27. 11. 2010, 11:12
Konflikt právních norem nastává, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících právních norem, ačkoliv formálně by k tomu docházet nemělo, prototože je žádoucí konstruovat právní řád jako vnitřně bezrozporný. V takovém případě se uplatní hierarchická kritéria, která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) právních norem.
Ačkoli níže psané právní principy hovoří o "zákonu" (lex), tento výraz je třeba chápat šířeji jako právní předpis. Jsou tato:
- Lex superior derogat inferiori (silnější zákon ruší slabší): Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. ústavní zákon (a jemu naroveň postavená mezinárodní smlouva) má přednost před zákonem, který má zase přednost před nařízením nebo vyhláškou.
- Lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento kontravalentní vztah speciality a subsidiarity existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah obchodního zákoníku (zvláštní úprava, lex specialis) a občanského zákoníku (obecná úprava, lex generalis).
- Lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) právní předpis má přednost před dřívějším (starším) právním předpisem.
Ačkoli pravidla hovoří o "derogaci", nejde o zrušení zákona jako takového, pouze se určitá právní norma na daný případ neaplikuje.
Pokud dojde ke konfliktu mezi samotnými principy, mají prioritu podle pořadí, v němž jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní vyhláška (lex posterior a lex specialis) musí ustoupit dřívějšímu obecnému zákonu. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma právními normami, může však být určení priority obtížné a sporné.
