Kasační stížnost: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:(\d{1,4})\|\d{1,4}\]\] +\1)) |
(IW) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Kasační stížnost''' je mimořádným [[opravné prostředky|opravným prostředkem]] používaným ve [[správní soudnictví|správním | + | '''Kasační stížnost''' je mimořádným [[opravné prostředky|opravným prostředkem]] používaným ve [[správní soudnictví|správním soudnictví]]. |
Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí [[krajský soud|krajských soudů]], a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právní posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem I. stupně, nové důkazy však navrhovat není možné. | Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí [[krajský soud|krajských soudů]], a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právní posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem I. stupně, nové důkazy však navrhovat není možné. | ||
| − | O kasačních stížnostech rozhoduje [[Nejvyšší správní soud]]. Ten byl obnoven až v r. 2003 a potýká se dlouhodobě s nezvládnutým nápadem věcí i s nízkou kvalitou svých soudců, kteří byli jmenováni [[president]] | + | O kasačních stížnostech rozhoduje [[Nejvyšší správní soud]]. Ten byl obnoven až v r. 2003 a potýká se dlouhodobě s nezvládnutým nápadem věcí i s nízkou kvalitou svých soudců, kteří byli jmenováni [[president republiky|presidentem]] Václavem Havlem narychlo a bez potřebné selekce. O kasačních stížnostech proto rozhoduje Nejvyšší správní soud i dva roky, což velmi znesnadňuje posici žalobců, kteří se domáhají ochrany před postupem státních úřadů a nejsou spokojeni s prvoinstančním rozsudkem. Nejvyšší správní soud není oprávněn rozhodnout na základě kasační stížnosti sám, může pouze napadené rozhodnutí zrušit a vrátit k novému rozhodnutí krajskému soudu.V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel, který nemá sám právnické vzdělání, zastoupen [[advokát]]em. |
| − | + | Podle § 104 odst. 1 SŘS: "Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná." Důvodová zpráva, která tuto nesmyslnou úpravu zavedla, v duchu nejhlubší legislativní svévole o důvodech zcela mlčí: "V rámci soudního přezkumu se navrhují nová procesní ustanovení v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, upravující řízení navazující na věcnou úpravu v návrhu zákona, tedy ve věci určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, popřípadě rozhodnutí o tom, že má být místní referendum vyhlášeno, a o neplatnosti hlasování nebo rozhodnutí přijatého v místním referendu. Navrhovaná úprava se zařazuje do části volebního soudnictví, kam svým charakterem patří."[http://psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=255&CT1=0] Přezkumnou roli NSS tak musí supplovat [[ústavní soud]]. | |
| − | + | [[Kategorie:Procesní právo]] | |
| + | [[Kategorie:Správní právo]] | ||
| − | [[ | + | [[cs:Kasační stížnost]] |
| − | [[ | + | [[pl:Skarga kasacyjna (postępowanie sądowoadministracyjne)]] |
Aktuální verse z 19. 4. 2009, 20:43
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví.
Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právní posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem I. stupně, nové důkazy však navrhovat není možné.
O kasačních stížnostech rozhoduje Nejvyšší správní soud. Ten byl obnoven až v r. 2003 a potýká se dlouhodobě s nezvládnutým nápadem věcí i s nízkou kvalitou svých soudců, kteří byli jmenováni presidentem Václavem Havlem narychlo a bez potřebné selekce. O kasačních stížnostech proto rozhoduje Nejvyšší správní soud i dva roky, což velmi znesnadňuje posici žalobců, kteří se domáhají ochrany před postupem státních úřadů a nejsou spokojeni s prvoinstančním rozsudkem. Nejvyšší správní soud není oprávněn rozhodnout na základě kasační stížnosti sám, může pouze napadené rozhodnutí zrušit a vrátit k novému rozhodnutí krajskému soudu.V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel, který nemá sám právnické vzdělání, zastoupen advokátem.
Podle § 104 odst. 1 SŘS: "Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná." Důvodová zpráva, která tuto nesmyslnou úpravu zavedla, v duchu nejhlubší legislativní svévole o důvodech zcela mlčí: "V rámci soudního přezkumu se navrhují nová procesní ustanovení v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, upravující řízení navazující na věcnou úpravu v návrhu zákona, tedy ve věci určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, popřípadě rozhodnutí o tom, že má být místní referendum vyhlášeno, a o neplatnosti hlasování nebo rozhodnutí přijatého v místním referendu. Navrhovaná úprava se zařazuje do části volebního soudnictví, kam svým charakterem patří."[1] Přezkumnou roli NSS tak musí supplovat ústavní soud.
