Veřejný zájem: Porovnání verzí
d (Link) |
(na rozdíl od § 4 odst. 2 zákona č. 124/1924 Sb. z. a n.) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | '''Veřejný zájem''' (angl. ''public interest'') je celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či pouhé frakce. | |
| − | Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh [[osoba|osob]], jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém [[právní stát|právním státě]] je však nepřípustné hovořit o '''státním zájmu''', jemuž se [[občan]]é musí podřídit: taková představa je vlastní [[ | + | Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité [[právní institut]]y a operuje s ním celá řada [[právní norma|právních norem]], [[platné právo]] na rozdíl od § 4 odst. 2 zákona č. 124/1924 Sb. z. a n., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti (''„Za zájem veřejný považuje se zejména dodržování zákonů a nařízení, snaha po odstranění zlořádů ve veřejné správě, hájení společných zájmů jednotlivých tříd a stavů společenských, národností a uznaných náboženských společností, obrana pracovních, mzdových a služebních smluv a řádů, usilování o zlepšení pracovních, služebních nebo mzdových poměrů a o zamezení toho, aby nebyly zhoršeny“''), neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. [[neurčitý pojem|neurčité pojmy]]. Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh [[osoba|osob]], jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém [[právní stát|právním státě]] je však nepřípustné hovořit o '''státním zájmu''', jemuž se [[občan]]é musí podřídit: taková představa je vlastní [[totalitní diktatura|totalitním diktaturám]]. |
| − | Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy [[veřejná moc]] s odvoláním na existenci tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]], v prvé řadě v případě [[vyvlastnění]]. Zejména levicové [[vláda|vlády]] mají tendenci vykládat veřejný zájem [[extensivní výklad|extensivně]] a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze [[lidská práva|ústavnosti]], neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je upřednostňován před druhým a je porušován ústavní princip nedotknutelnosti soukromého [[vlastnictví]]. Podobný postup bývá pravidelně indikátorem [[korupce]]. | + | Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy [[veřejná moc]] s odvoláním na existenci tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv [[fysická osoba|fysických]] a [[právnická osoba|právnických osob]], v prvé řadě v případě [[vyvlastnění]]. Zejména levicové [[vláda|vlády]] mají tendenci vykládat veřejný zájem [[extensivní výklad|extensivně]] a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze [[lidská práva|ústavnosti]], neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je upřednostňován před druhým a je porušován ústavní princip nedotknutelnosti soukromého [[vlastnictví]]. Podobný postup bývá pravidelně indikátorem [[korupce]]. Četné snahy definovat veřejný zájem [[zákon]]em nedošly v České republice zatím naplnění. |
| − | + | Důsledky veřejného zájmu vymezila soudkyně Wagnerová: "Jak Ústavní soud dovodil již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 412/04, lze za vertikální vztah beze zbytku označit postavení účastníka tzv. nesporného řízení, které lze zahájit i bez návrhu, což je i případ řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům. Jde totiž o řízení, ve kterém zákonodárce učinil osobu „objektem“ práva, neboť měl za to, že jde o věci, v nichž je přítomen silný veřejný zájem. Přesto tento veřejný zájem nemůže vždy a zcela, jaksi automaticky, převážit nad zájmem jednotlivce a zbavit jej svrchu zmíněných základních práv."[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=63411] | |
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[vyvlastnění]] | * [[vyvlastnění]] | ||
* [[oprávněný zájem]] | * [[oprávněný zájem]] | ||
Aktuální verse z 20. 11. 2017, 10:17
Veřejný zájem (angl. public interest) je celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či pouhé frakce.
Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty a operuje s ním celá řada právních norem, platné právo na rozdíl od § 4 odst. 2 zákona č. 124/1924 Sb. z. a n., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti („Za zájem veřejný považuje se zejména dodržování zákonů a nařízení, snaha po odstranění zlořádů ve veřejné správě, hájení společných zájmů jednotlivých tříd a stavů společenských, národností a uznaných náboženských společností, obrana pracovních, mzdových a služebních smluv a řádů, usilování o zlepšení pracovních, služebních nebo mzdových poměrů a o zamezení toho, aby nebyly zhoršeny“), neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. neurčité pojmy. Veřejný zájem se chápe jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se liší tím, že okruh osob, jimž tento zájem svědčí, je vždy neurčitý: může přitom jít o zájem celospolečenský (zájem na čistotě ovzduší), lokální (zájem na vybudování železniční trati do místa, které dosud bylo bez železničího spojení) nebo skupinový (zájmy amatérských rybářů, sportovců, seniorů apod.). V demokratickém právním státě je však nepřípustné hovořit o státním zájmu, jemuž se občané musí podřídit: taková představa je vlastní totalitním diktaturám.
Skutečnost, že platné právo veřejný zájem nevymezuje, představuje problém zejména v případech, kdy veřejná moc s odvoláním na existenci tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv fysických a právnických osob, v prvé řadě v případě vyvlastnění. Zejména levicové vlády mají tendenci vykládat veřejný zájem extensivně a podřazovat veřejnému zájmu takové projekty jako vybudování nákupních center, industriálních parků apod., s odůvodněním, že je dán veřejný zájem na snížení nezaměstnanosti v daném místě. Takový výklad však naráží na meze ústavnosti, neboť zde nejde o nic jiného než o konflikt zájmů soukromých, z nichž jeden je upřednostňován před druhým a je porušován ústavní princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Podobný postup bývá pravidelně indikátorem korupce. Četné snahy definovat veřejný zájem zákonem nedošly v České republice zatím naplnění.
Důsledky veřejného zájmu vymezila soudkyně Wagnerová: "Jak Ústavní soud dovodil již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 412/04, lze za vertikální vztah beze zbytku označit postavení účastníka tzv. nesporného řízení, které lze zahájit i bez návrhu, což je i případ řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům. Jde totiž o řízení, ve kterém zákonodárce učinil osobu „objektem“ práva, neboť měl za to, že jde o věci, v nichž je přítomen silný veřejný zájem. Přesto tento veřejný zájem nemůže vždy a zcela, jaksi automaticky, převážit nad zájmem jednotlivce a zbavit jej svrchu zmíněných základních práv."[1]
