Zkratka: Porovnání verzí
d (pravidlo) |
(přesun == Návěští == do Citace) |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Zkratka''' je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování. | + | '''Zkratka''' je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování. Mají se však používat zkratky všeobecně známé, nebo alespoň mají u prvního použití vysvětleny. |
| + | |||
| + | To veřejná správa často nerespektuje, např. ve vyrozumění použije bez dalšího nesrozumitelnou zkratku OSPOD (tj. "orgán sociálně-právní ochrany dětí"). | ||
== Druhy == | == Druhy == | ||
| Řádka 11: | Řádka 13: | ||
== Zkratky názvů právních předpisů == | == Zkratky názvů právních předpisů == | ||
Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Rozlišují se tyto hlavní systémy: | Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Rozlišují se tyto hlavní systémy: | ||
| − | # '''Dostatečně rozlišující zkratky''', např. OZ ([[občanský zákoník]]), ObZ ([[obchodní zákoník]]), ZP ([[zákoník práce]]) a TZ ([[trestní zákon]]). Tento systém je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic. Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník", avšak konvence tento problém překonává, neboť nikdo nepoužívá zkratku ObZ pro občanský zákoník. Tento systém lze proto pro praxi doporučit jako nejvhodnější | + | # '''Zkrácení slov''', např. obč. zák. ([[občanský zákoník]]), obch. zák. ([[obchodní zákoník]]), zák. pr. ([[zákoník práce]]) a tr. zák. ([[trestní zákon]]). Tento systém je povinně používán v [[soud]]ních a [[správní úřad|správní]]ch [[rozhodnutí]]ch. Je původním systémem, cf. např. [[Sb. z. a n.]] |
| − | + | # '''Dostatečně rozlišující zkratky''', např. OZ ([[občanský zákoník]]), ObZ ([[obchodní zákoník]]), ZP ([[zákoník práce]]) a TZ ([[trestní zákon]]). Tento systém začal být používán po roce 1945 a je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic, cf. [[Sb.]] Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník", avšak konvence tento problém překonává, neboť nikdo nepoužívá zkratku ObZ pro občanský zákoník. Tento systém lze proto pro praxi doporučit jako nejvhodnější. | |
| − | # '''Plně rozlišující zkratky''', např. ObčZ ([[občanský zákoník]]), ObchZ ([[obchodní zákoník]]), ZPr ([[zákoník práce]]) a TrZ ([[trestní zákon]]). Užívá ho, patrně pod vlivem německých konvencí, vydavatelská společnost C. H. Beck. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky a není vyloučeno, že se prosadí jako norma. | + | # '''Plně rozlišující zkratky''', např. ObčZ ([[občanský zákoník]]), ObchZ ([[obchodní zákoník]]), ZPr ([[zákoník práce]]) a TrZ ([[trestní zákon]]). Užívá ho, patrně pod vlivem německých konvencí, vydavatelská společnost C. H. Beck. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky a není vyloučeno, že se prosadí jako [[norma]]. |
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
* [[legislativní zkratka]] | * [[legislativní zkratka]] | ||
| + | * [[Sbírka zákonů]] | ||
| + | * [[Judikát]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Zkratky|*]] |
Aktuální verse z 18. 3. 2011, 16:16
Zkratka je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování. Mají se však používat zkratky všeobecně známé, nebo alespoň mají u prvního použití vysvětleny.
To veřejná správa často nerespektuje, např. ve vyrozumění použije bez dalšího nesrozumitelnou zkratku OSPOD (tj. "orgán sociálně-právní ochrany dětí").
Druhy
- kontrakce (stažení), např. odst., trest., zák.
- suspense (zkomolení), např. fa, pí, cca; psaní tečky za těmito zkratkami pravidla pravopisu zakazují, toto pravidlo se však často nerespektuje
- iniciálová zkratka, např. ČR, PF UK, ÚOHS; při čtení se taková zkratka hláskuje, např. "čé-er"
- akronym je zkratka, která se nehláskuje, ale čte se jako jedno slovo, např. URNA (Útvar Rychlého NAsazení), AIDS, laser, COREPER (COmité des REprésentants PERmanents)
Vlivem anglického pojmu acronym se však toto rozlišování posouvá a za akronymy se pokládají i iniciálové zkratky.
Zkratky názvů právních předpisů
Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Rozlišují se tyto hlavní systémy:
- Zkrácení slov, např. obč. zák. (občanský zákoník), obch. zák. (obchodní zákoník), zák. pr. (zákoník práce) a tr. zák. (trestní zákon). Tento systém je povinně používán v soudních a správních rozhodnutích. Je původním systémem, cf. např. Sb. z. a n.
- Dostatečně rozlišující zkratky, např. OZ (občanský zákoník), ObZ (obchodní zákoník), ZP (zákoník práce) a TZ (trestní zákon). Tento systém začal být používán po roce 1945 a je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic, cf. Sb. Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník", avšak konvence tento problém překonává, neboť nikdo nepoužívá zkratku ObZ pro občanský zákoník. Tento systém lze proto pro praxi doporučit jako nejvhodnější.
- Plně rozlišující zkratky, např. ObčZ (občanský zákoník), ObchZ (obchodní zákoník), ZPr (zákoník práce) a TrZ (trestní zákon). Užívá ho, patrně pod vlivem německých konvencí, vydavatelská společnost C. H. Beck. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky a není vyloučeno, že se prosadí jako norma.
