Dekret: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(* {{Otto-odkaz|237160-dekret|Dekret}}) |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Dekret''' (z lat. '' | + | '''Dekret''' (z lat. ''decretum'', od ''decernere'' = rozhodnout, angl. ''decree'', fr. ''décret'', něm. ''Dekret'') je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení". |
| − | [[Platné právo]] České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako [[právní předpis]], vyznačující se svým mimořádným [[a/nebo]] dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji [[hlava státu|hlavou státu]]. | + | [[Platné právo]] České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako [[právní předpis]], vyznačující se svým mimořádným [[a/nebo]] dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji [[hlava státu|hlavou státu]]. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat [[zákon]]y normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění [[sněmovna|sněmovny]], a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly [[ratihabice|ratihabovány]]. Pravomoc presidenta vydávat dekrety, jak je běžná např. v Rusku, se pokládá za nedemokratický, [[diktátor]]ský prvek. V České republice plní v době rozpuštění Poslanecké sněmovny funkci dekretů [[zákonné opatření Senátu|zákonná opatření Senátu]]. |
| − | + | Mediálně velmi známé jsou tzv. [[Benešovy dekrety]], které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého [[parlament]]u a jimiž rozhodl mj. o [[konfiskace|konfiskaci]] majetku deportovaných Němců a Maďarů. | |
| − | + | V některých [[právní řád|právních řádech]] a v neoficiálním usu je dekret druhem [[nařízení]] nebo správního [[rozhodnutí]]; [[cf.]] ministerský dekret, bytový dekret, jmenovací dekret apod. Historicky se dekret nazývala celá řada dalších písemností, např. některé [[soud]]ní [[rozsudek|rozsudky]], [[výklad]]ové texty atp. | |
| − | {{ | + | == {{Interní odkazy}} == |
| − | * [[dekrety | + | * [[Benešovy dekrety]] |
* [[zákonné opatření Senátu]] | * [[zákonné opatření Senátu]] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * {{Otto-odkaz|237160-dekret|Dekret}} | ||
[[Kategorie:Legislativa]] | [[Kategorie:Legislativa]] | ||
Aktuální verse z 10. 11. 2009, 21:29
Dekret (z lat. decretum, od decernere = rozhodnout, angl. decree, fr. décret, něm. Dekret) je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení".
Platné právo České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako právní předpis, vyznačující se svým mimořádným a/nebo dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji hlavou státu. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat zákony normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění sněmovny, a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly ratihabovány. Pravomoc presidenta vydávat dekrety, jak je běžná např. v Rusku, se pokládá za nedemokratický, diktátorský prvek. V České republice plní v době rozpuštění Poslanecké sněmovny funkci dekretů zákonná opatření Senátu.
Mediálně velmi známé jsou tzv. Benešovy dekrety, které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého parlamentu a jimiž rozhodl mj. o konfiskaci majetku deportovaných Němců a Maďarů.
V některých právních řádech a v neoficiálním usu je dekret druhem nařízení nebo správního rozhodnutí; cf. ministerský dekret, bytový dekret, jmenovací dekret apod. Historicky se dekret nazývala celá řada dalších písemností, např. některé soudní rozsudky, výkladové texty atp.
Vizte též
Další odkazy
- Dekret [momentálně nefunguje]
