Dekret: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-{{Viztéž}} +== {{Interní odkazy}} ==)) |
(* {{Otto-odkaz|237160-dekret|Dekret}}) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
* [[zákonné opatření Senátu]] | * [[zákonné opatření Senátu]] | ||
− | {{Externí}} | + | == {{Externí odkazy}} == |
− | * | + | * {{Otto-odkaz|237160-dekret|Dekret}} |
[[Kategorie:Legislativa]] | [[Kategorie:Legislativa]] |
Aktuální verse z 10. 11. 2009, 21:29
Dekret (z lat. decretum, od decernere = rozhodnout, angl. decree, fr. décret, něm. Dekret) je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení".
Platné právo České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako právní předpis, vyznačující se svým mimořádným a/nebo dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji hlavou státu. Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat zákony normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění sněmovny, a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly ratihabovány. Pravomoc presidenta vydávat dekrety, jak je běžná např. v Rusku, se pokládá za nedemokratický, diktátorský prvek. V České republice plní v době rozpuštění Poslanecké sněmovny funkci dekretů zákonná opatření Senátu.
Mediálně velmi známé jsou tzv. Benešovy dekrety, které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého parlamentu a jimiž rozhodl mj. o konfiskaci majetku deportovaných Němců a Maďarů.
V některých právních řádech a v neoficiálním usu je dekret druhem nařízení nebo správního rozhodnutí; cf. ministerský dekret, bytový dekret, jmenovací dekret apod. Historicky se dekret nazývala celá řada dalších písemností, např. některé soudní rozsudky, výkladové texty atp.
Vizte též
Další odkazy
- Dekret [momentálně nefunguje]