Nepříčetnost: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Doplněno)
d (Typo)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 5: Řádka 5:
 
'''Rozpoznávací schopnost''', tedy schopnost chápat důsledky svého jednání, jeho [[společenská nebezpečnost|společenskou nebezpečnost]], je dlouhodobě snížená nebo zcela vymizelá u vážně duševně nemocných pachatelů (schizofrenie) nebo u pachatelů s vyšším stupněm mentální retardace. Krátkodobě může být rozpoznávací schopnost snížena v důsledku intoxikace alkoholem nebo jinými [[návyková látka|návykovými látkami]]. Pachatelům takových trestných činů bývá běžně [[soud]]em místo [[trest]]u nebo ve spojení s trestem za [[opilství]] nařizována [[ochranná léčba]].
 
'''Rozpoznávací schopnost''', tedy schopnost chápat důsledky svého jednání, jeho [[společenská nebezpečnost|společenskou nebezpečnost]], je dlouhodobě snížená nebo zcela vymizelá u vážně duševně nemocných pachatelů (schizofrenie) nebo u pachatelů s vyšším stupněm mentální retardace. Krátkodobě může být rozpoznávací schopnost snížena v důsledku intoxikace alkoholem nebo jinými [[návyková látka|návykovými látkami]]. Pachatelům takových trestných činů bývá běžně [[soud]]em místo [[trest]]u nebo ve spojení s trestem za [[opilství]] nařizována [[ochranná léčba]].
  
'''Ovládací schopnost''', schopnost ovládnout své jednání, se snižuje nebo ztrácí i v situaci, kdy se psychicky zdravý a střízlivý člověk dostane do zcela mimořádné situace, která krátkodobě změní navyklé vzorce jeho chování (např. manžel, který zjistí, že jeho manželka byla právě [[znásilnění|znásilněna]], pachatele dostihne a [[vražda|zavraždí]] jej). Tyto případy bývají sporné, neboť v obecném povědomí není tento druh nepříčetnosti dostatečným důvodem k zániku trestní odpovědnosti, na druhé straně má veřejnost pachatele za jednání v afektu exkulpovat, jde-li o spravedlivou odplatu (viz ''[[lex talionis]]'').
+
'''Ovládací schopnost''', schopnost ovládnout své jednání, se snižuje nebo ztrácí i v situaci, kdy se psychicky zdravý a střízlivý člověk dostane do zcela mimořádné situace, která krátkodobě změní navyklé vzorce jeho chování (např. manžel, který zjistí, že jeho manželka byla právě [[znásilnění|znásilněna]], pachatele dostihne a [[vražda|zavraždí]] jej). Tyto případy bývají sporné, neboť v obecném povědomí není tento druh nepříčetnosti dostatečným důvodem k zániku trestní odpovědnosti, na druhé straně má veřejnost tendenci pachatele za jednání v afektu exkulpovat, jde-li o spravedlivou odplatu (viz ''[[lex talionis]]'').
  
 
Částečné snížení rozpoznávací nebo ovládací schopnosti k zániku trestní odpovědnosti nepostačuje, k tomu je třeba, aby aspoň jedna z těchto složek zcela vymizela.
 
Částečné snížení rozpoznávací nebo ovládací schopnosti k zániku trestní odpovědnosti nepostačuje, k tomu je třeba, aby aspoň jedna z těchto složek zcela vymizela.
Řádka 13: Řádka 13:
 
== Nepříčetnost v občanském právu ==
 
== Nepříčetnost v občanském právu ==
  
Příčetnost je podmínkou [[zavinění]] i v [[občanské právo|občanském právu]], takže z její absence lze obecně dovozovat i zproštění z odpovědnosti za [[škoda|škodu]]. To se však týká zejména případů dlouhodobé nepříčetnosti. Jestliže se [[škůdce]] sám uvedl do stavu nepříčetnosti, přičemž mohl a měl vědět, co v tomto stavu může způsobit, lze dovodit [[nedbalost]]ní zavinění, které odpovědnost za škodu [[zásadně]] nevylučuje.
+
Příčetnost je podmínkou [[zavinění]] i v [[občanské právo|občanském právu]], takže z její absence lze obecně dovozovat i zproštění odpovědnosti za [[škoda|škodu]]. To se však týká zejména případů dlouhodobé nepříčetnosti. Jestliže se [[škůdce]] sám uvedl do stavu nepříčetnosti, přičemž mohl a měl vědět, co v tomto stavu může způsobit, lze dovodit [[nedbalost]]ní zavinění, které odpovědnost za škodu [[zásadně]] nevylučuje.
  
 
Není však správný [[laik|laický]] názor, že opilec je za škodu odpovědný tak jako střízlivý člověk; vždy se posuzují individuální okolnosti každého případu.
 
Není však správný [[laik|laický]] názor, že opilec je za škodu odpovědný tak jako střízlivý člověk; vždy se posuzují individuální okolnosti každého případu.

Aktuální verse z 14. 11. 2006, 10:36

Nepříčetnost je takový psychický stav, v němž jednající není s to rozpoznat nebezpečnost svého chování nebo je nedokáže dostatečně ovládat. Je-li pachatel v době spáchání činu nepříčetný, není trestně odpovědný, ledaže by si tento stav úmyslně přivodil s cílem trestný čin spáchat ("napil se na kuráž").

K tomu, aby byl pachatel příčetný, musí být u něj zachována jak rozpoznávací, tak ovládací schopnost.

Rozpoznávací schopnost, tedy schopnost chápat důsledky svého jednání, jeho společenskou nebezpečnost, je dlouhodobě snížená nebo zcela vymizelá u vážně duševně nemocných pachatelů (schizofrenie) nebo u pachatelů s vyšším stupněm mentální retardace. Krátkodobě může být rozpoznávací schopnost snížena v důsledku intoxikace alkoholem nebo jinými návykovými látkami. Pachatelům takových trestných činů bývá běžně soudem místo trestu nebo ve spojení s trestem za opilství nařizována ochranná léčba.

Ovládací schopnost, schopnost ovládnout své jednání, se snižuje nebo ztrácí i v situaci, kdy se psychicky zdravý a střízlivý člověk dostane do zcela mimořádné situace, která krátkodobě změní navyklé vzorce jeho chování (např. manžel, který zjistí, že jeho manželka byla právě znásilněna, pachatele dostihne a zavraždí jej). Tyto případy bývají sporné, neboť v obecném povědomí není tento druh nepříčetnosti dostatečným důvodem k zániku trestní odpovědnosti, na druhé straně má veřejnost tendenci pachatele za jednání v afektu exkulpovat, jde-li o spravedlivou odplatu (viz lex talionis).

Částečné snížení rozpoznávací nebo ovládací schopnosti k zániku trestní odpovědnosti nepostačuje, k tomu je třeba, aby aspoň jedna z těchto složek zcela vymizela.

Okolnost, že trestný čin byl spáchán ve stavu silného rozrušení, je jednou z polehčujících okolností.

Nepříčetnost v občanském právu

Příčetnost je podmínkou zavinění i v občanském právu, takže z její absence lze obecně dovozovat i zproštění odpovědnosti za škodu. To se však týká zejména případů dlouhodobé nepříčetnosti. Jestliže se škůdce sám uvedl do stavu nepříčetnosti, přičemž mohl a měl vědět, co v tomto stavu může způsobit, lze dovodit nedbalostní zavinění, které odpovědnost za škodu zásadně nevylučuje.

Není však správný laický názor, že opilec je za škodu odpovědný tak jako střízlivý člověk; vždy se posuzují individuální okolnosti každého případu.

Právní úkon učiněný ve stavu nepříčetnosti je neplatný.

Vizte též