Právní vztah: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
('''Právní vztah''' nebo '''právní poměr''' je právem založený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva)
(== Pracovní právo ==)
Řádka 17: Řádka 17:
  
 
Další definice, používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.
 
Další definice, používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.
 +
 +
== Pracovní právo ==
 +
Podle [[doktrína|doktríny]] [[pracovní právo|pracovní práva]] se pracovněprávní vztah a pracovní poměr od sebe liší. Pracovněprávní vztah je právní poměr mezi [[zaměstnanec|zaměstnancem]] a [[zaměstnavatel]]em, kde má zaměstnanec povinnost osobně konat práci podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnavatel má povinnost platit zaměstnanci odměnu (mzdu nebo plat). V pojetí [[ZP|zákoníku práce]] je pracovněprávním vztahem pracovní poměr a obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ve skutečnosti je dohoda o provedení práce pouhou neumělou smlouvou o dílo, zatímco dohoda o pracovní činnosti je omezenou ''laissez faire'' pracovní smlouvou.
  
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]

Verse z 16. 1. 2007, 12:46

Právní vztah nebo právní poměr je právem založený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva, tzn. osob (fysických nebo právnických), včetně veřejnoprávních korporací. Příkladem právního vztahu je dluh, manželství, státní občanství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva – např. vlastnictví působí vůči všem (erga omnes), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.

Právní vztah s orgánem veřejné moci možný není, např. daňový dluh nebo dluh na sociálním pojištění právním vztahem není.

Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:

Dále se mohou rozdělovat na:

  • soukromoprávní - vyznačují se rovnoprávností účastníků
  • veřejnoprávní - vyznačují se vztahy podřízenosti a nadřazenosti

Další definice právního vztahu

Podle klasické, v české nauce však neužívané, definice mohou právní vztahy vznikat nejen mezi osobami, ale i mezi osobou a věcí: např. vlastnictví je právní vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví.

Další definice, používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.

Pracovní právo

Podle doktríny pracovní práva se pracovněprávní vztah a pracovní poměr od sebe liší. Pracovněprávní vztah je právní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde má zaměstnanec povinnost osobně konat práci podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnavatel má povinnost platit zaměstnanci odměnu (mzdu nebo plat). V pojetí zákoníku práce je pracovněprávním vztahem pracovní poměr a obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ve skutečnosti je dohoda o provedení práce pouhou neumělou smlouvou o dílo, zatímco dohoda o pracovní činnosti je omezenou laissez faire pracovní smlouvou.