Doba nesvobody: Porovnání verzí
(rozšíření definice; příklady užívaní; odstranění zbytečného příkladu; další interní odkazy) |
(mírné rozvedení významu pojmu) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Doba nesvobody''' je období od 30. září 1938 do 4. května 1945. | + | '''Doba nesvobody''' ve smyslu poválečného českého práva je období od 30. září 1938 do 4. května 1945. |
| − | Doba nesvobody je v článku 1, odst. 2 ústavního [[Ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl.|dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl.]] obecně definována jako doba, ''"kdy československý lid byl zbaven své svobody"''. Počátek tohoto období byl vymezen citovaným dekretem a konec vládní vyhláškou č. 31/1945 Sb. Jako první časový mezník bylo určeno datum přijetí mnichovské dohody a druhým se stal předvečer pražského povstání. | + | Doba nesvobody je v článku 1, odst. 2 ústavního [[Ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl.|dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl.]] o obnovení právního pořádku obecně definována jako doba, ''"kdy československý lid byl zbaven své svobody"''. Počátek tohoto období byl vymezen citovaným dekretem a konec vládní vyhláškou č. 31/1945 Sb. Jako první časový mezník bylo určeno datum přijetí mnichovské dohody a druhým se stal předvečer pražského povstání. |
| − | Pro takto zvolené časový úsek byla stanovena mimořádná opatření: právní i protiprávní jednání, | + | Pro takto zvolené časový úsek byla stanovena mimořádná opatření: právní i protiprávní jednání, především však samotná [[legislativa|normotvorba]] tohoto období měly být posuzovány podle zvláštních předpisů. Při [[retroaktivita|zpětném]] rozhodování, zda právní akt nebo úkon lze považovat za platný, byl jeho případný vznik v době nesvobody zásadním momentem. |
| + | |||
| + | Vedle citovaného ústavního dekretu s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité normy, např. [[dekret č. 105/1945 Sb.]] o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, [[dekret č. 108/1945 Sb.]] o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy nebo zákon č. 195/1946 Sb. o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody. | ||
V současné době byl termín doba nesvobody "[[recepce|recipován]]" zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, kde je však v § 2 písm. a) tento pojem vymezen pouze "pro účely tohoto zákona" (ačkoliv ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl. dobu svobody definoval jako universální právní pojem pro celý právní řád), což je zcela nevhodná legislativní technika. | V současné době byl termín doba nesvobody "[[recepce|recipován]]" zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, kde je však v § 2 písm. a) tento pojem vymezen pouze "pro účely tohoto zákona" (ačkoliv ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl. dobu svobody definoval jako universální právní pojem pro celý právní řád), což je zcela nevhodná legislativní technika. | ||
Verse z 1. 4. 2008, 20:44
Doba nesvobody ve smyslu poválečného českého práva je období od 30. září 1938 do 4. května 1945.
Doba nesvobody je v článku 1, odst. 2 ústavního dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl. o obnovení právního pořádku obecně definována jako doba, "kdy československý lid byl zbaven své svobody". Počátek tohoto období byl vymezen citovaným dekretem a konec vládní vyhláškou č. 31/1945 Sb. Jako první časový mezník bylo určeno datum přijetí mnichovské dohody a druhým se stal předvečer pražského povstání.
Pro takto zvolené časový úsek byla stanovena mimořádná opatření: právní i protiprávní jednání, především však samotná normotvorba tohoto období měly být posuzovány podle zvláštních předpisů. Při zpětném rozhodování, zda právní akt nebo úkon lze považovat za platný, byl jeho případný vznik v době nesvobody zásadním momentem.
Vedle citovaného ústavního dekretu s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité normy, např. dekret č. 105/1945 Sb. o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy nebo zákon č. 195/1946 Sb. o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody.
V současné době byl termín doba nesvobody "recipován" zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, kde je však v § 2 písm. a) tento pojem vymezen pouze "pro účely tohoto zákona" (ačkoliv ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl. dobu svobody definoval jako universální právní pojem pro celý právní řád), což je zcela nevhodná legislativní technika.
