Dekret č. 108/1945 Sb.
Dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, vydaný 25. října 1945, je jedním z nejdůležitějších dekretů presidenta Beneše. Tímto dekretem byl bez náhrady konfiskován veškerý majetek ve vlastnictví Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.
Ustanovení § 1 tohoto dekretu zní:
(1) Konfiskuje se bez náhrady - pokud se tak již nestalo - pro Československou republiku majetek nemovitý i movitý, zejména i majetková práva (jako pohledávky, cenné papíry, vklady, práva nehmotná), který ke dni faktického skončení německé a maďarské okupace byl nebo ještě jest ve vlastnictví:
1. Německé říše, Království maďarského, osob veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé strany nacistické, politických stran maďarských a jiných útvarů, organisací, podniků, zařízení, osobních sdružení, fondů a účelových jmění těchto režimů nebo s nimi souvisících, jakož i jiných německých nebo maďarských osob právnických, nebo
2. osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, nebo
3. osob fysických, které vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.
(2) Konfiskaci podléhá rovněž veškerý majetek, který náležel v době po 29. září 1938 subjektům uvedeným v odstavci 1 a byl v době rozhodné podle odstavce 1, věta první, po případě je ještě, ve vlastnictví osob, v jejichž rukou by konfiskaci nepodléhal, leč by podrobení takového majetku konfiskaci neodpovídalo zásadám slušnosti.
(3) O tom, jsou-li splněny podmínky pro konfiskaci podle tohoto dekretu, rozhoduje příslušný okresní národní výbor. Rozhodnutí lze doručiti veřejnou vyhláškou, i když nejsou splněny předpoklady § 33 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení). Z rozhodnutí okresního národního výboru lze se odvolati k zemskému národnímu výboru (na Slovensku k příslušnému orgánu Slovenské národní rady). Ministr vnitra může způsob rozhodování podle tohoto odstavce blíže upraviti směrnicemi.
Vyňat měl být nezbytně potřebný osobní majetek (oděv, peřiny, prádlo apod.). Dekret fakticky postihoval pouze movitý majetek, nemovitosti byly konfiskovány již dekretem č. 12/1945 Sb.
Dekret, který je z větší části dodnes součástí českého právního řádu, zakotvil princip kolektivní viny příslušníků německého a maďarského ethnika za činy nacistického režimu, s nímž tyto osoby nemusely mít nic společného, přičemž vyňati byli toliko ti, kdo proti tomuto režimu otevřeně bojovali, což pro ně i pro jejich rodiny představovalo přímé ohrožení života. Ve skutečnosti však byli zbaveni majetku a deportováni i antifašisté; zůstat mohli z největší části ti, kdo byli ochotni spolupracovat s nastupujícím totalitním režimem, a jejich životní podmínky v Československu byly v rámci "spravedlivé odplaty" upraveny zákonnými pravidly, která přesně kopírovala Norimberské zákony.
Vizte též
Další odkazy
- Plné znění dekretu na serveru Poslanecké sněmovny
- Plné znění dekretu na serveru LexDATA
