Zákoník práce: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(# [http://psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1153 Osnova nového zákoníku práce])
(pracovního práva, # [http://psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/006schuz/s006002.htm Rozprava o osnově starého zákoníku práce] (SZP nebo ZP 1965), # [http://psp.cz/eknih/1964ns/tisky/t0050_01.htm Společná zpráva všech výbor)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Zákoník práce''' (ZP) je výsledkem [[kodifikace]] pracovního práva.
+
'''Zákoník práce''' (ZP) je výsledkem [[kodifikace]] [[pracovní právo|pracovního práva]].
  
 
Přijímání zákoníků práce je znakem [[totalita|totalitních]] régimů, fašistických nebo kommunistických, [[cf.]] italská Charta práce ([http://it.wikisource.org/wiki/Carta_del_lavoro,_promulgata_dal_Gran_Consiglio_del_Fascismo_il_21_aprile_1927 Carta del lavoro]) z roku 1927 nebo španělský Statut práce ([[:es:Fuero del Trabajo|Fuero del Trabajo]]) z roku 1938. S výjimkou postkommunistických zemí existuje v našem slova smyslu pouze ve [[:fr:Code du travail (France)|Francii]] (ta inspirovala [[:fr:Code du travail (Cameroun)|Cameroun]]) a ve [[:es:Estatuto de los trabajadores (España)|Španělsku]]. [[:en:Canada Labour Code|Kanadský zákoník práce]] je jiný případ, neboť vychází z anglosaského pojetí [[zákon]]a.
 
Přijímání zákoníků práce je znakem [[totalita|totalitních]] régimů, fašistických nebo kommunistických, [[cf.]] italská Charta práce ([http://it.wikisource.org/wiki/Carta_del_lavoro,_promulgata_dal_Gran_Consiglio_del_Fascismo_il_21_aprile_1927 Carta del lavoro]) z roku 1927 nebo španělský Statut práce ([[:es:Fuero del Trabajo|Fuero del Trabajo]]) z roku 1938. S výjimkou postkommunistických zemí existuje v našem slova smyslu pouze ve [[:fr:Code du travail (France)|Francii]] (ta inspirovala [[:fr:Code du travail (Cameroun)|Cameroun]]) a ve [[:es:Estatuto de los trabajadores (España)|Španělsku]]. [[:en:Canada Labour Code|Kanadský zákoník práce]] je jiný případ, neboť vychází z anglosaského pojetí [[zákon]]a.
Řádka 49: Řádka 49:
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
 +
# [http://psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/006schuz/s006002.htm Rozprava o osnově starého zákoníku práce] (SZP nebo ZP 1965)
 +
# [http://psp.cz/eknih/1964ns/tisky/t0050_01.htm Společná zpráva všech výborů Národního shromáždění k návrhu zákoníku práce], včetně jeho osnovy
 
# [http://psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1153 Osnova nového zákoníku práce]  
 
# [http://psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1153 Osnova nového zákoníku práce]  
 
# [http://www.inem.es/legis/empleo/rdley1_95.htm Novelisovaný španělský zákoník práce] (španělsky)
 
# [http://www.inem.es/legis/empleo/rdley1_95.htm Novelisovaný španělský zákoník práce] (španělsky)
Řádka 58: Řádka 60:
 
# [http://www.ilo.org/public/english/dialogue/ifpdial/ll/observatory/profiles/rus.htm Pojednání o ruském pracovním právu] (anglicky)
 
# [http://www.ilo.org/public/english/dialogue/ifpdial/ll/observatory/profiles/rus.htm Pojednání o ruském pracovním právu] (anglicky)
 
# [http://www.rg.ru/oficial/doc/kodex/trud.shtm Nový ruský zákoník práce] (rusky)
 
# [http://www.rg.ru/oficial/doc/kodex/trud.shtm Nový ruský zákoník práce] (rusky)
 
  
 
[[Kategorie:Pracovní právo]]
 
[[Kategorie:Pracovní právo]]

Verse z 9. 9. 2010, 10:56

Zákoník práce (ZP) je výsledkem kodifikace pracovního práva.

Přijímání zákoníků práce je znakem totalitních régimů, fašistických nebo kommunistických, cf. italská Charta práce (Carta del lavoro) z roku 1927 nebo španělský Statut práce (Fuero del Trabajo) z roku 1938. S výjimkou postkommunistických zemí existuje v našem slova smyslu pouze ve Francii (ta inspirovala Cameroun) a ve Španělsku. Kanadský zákoník práce je jiný případ, neboť vychází z anglosaského pojetí zákona.

Španělsko a latinskoamerické země

První španělský zákoník práce vydal diktátor Primo de Rivera v roce 1926 pod názvem Código de Trabajo. Tento vzor se stal populární pro latinskoamerické země:

  1. Constarica (1943)
  2. Panama (PDF; úvod v HTML)
  3. Nicaragua (1996)
  4. Código del Trabajo del Ecuador (1997), hlava I
  5. Chile (PDF; úvod v HTML)

České zákoníky práce

První republika

Roli kodexu pracovního práva plnil zákon č. 154/1934 Sb. z. a n., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích).

Kommunism

Zákon č. 65/1965 Sb. (ZP) zrušil dekret č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti. Tím byla zrušena militarisace práce a všeobecné nucené práce.

Velké novely starého zákoníku práce

  1. zákon č. 153/1969 Sb.
  2. zákon č. 20/1975 Sb.
  3. zákon č. 52/1987 Sb.
  4. zákon č. 188/1988 Sb.
  5. zákon č. 3/1991 Sb.
  6. zákon č. 231/1992 Sb.
  7. zákon ČNR č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů
  8. zákon č. 74/1994 Sb.
  9. zákon č. 155/2000 Sb.
  10. zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
  11. zákon č. 46/2004 Sb.
  12. zákon č. 436/2004 Sb.
  13. zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce

Současnost

Zákon č. 262/2006 Sb. (NZP) nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007. Jeho existence je předmětem velkých politických kontroversí. Vláda navrhla odložení jeho účinnosti o rok.[1] Pokud by byl tento návrh schválen, bylo by vysoce pravděpodobné, že by NZP stejně jako zákon o státní službě nikdy nenabyl účinnosti. Nicméně vláda prohrála procedurální hlasování o rychločtení, takže se s účinností NZP musela smířit.

Ačkoliv se jedná o zcela nový kodex, už byl mnohokrát novelisován:[2]

  1. zákon č. 585/2006 Sb.
  2. zákon č. 181/2007 Sb.
  3. zákon č. 261/2007 Sb.
  4. zákon č. 296/2007 Sb.
  5. zákon č. 362/2007 Sb. ("technická" novela)[3]

Nejvýznamější je "technická" novela, která má v čl. I celkem 122 bodů. Kromě "technické" novely MPSV připravuje "politickou" novelu, kde se původně čekalo na rozhodnutí ústavního soudu o návrzích na zrušení části NZP ("Návrh na zrušení § 2 odst. l, § 4, § 13 odst. 2 písm. g/, § 18 slova "§ 48, 49", § 20, § 24 odst. 2 věta druhá, § 33 odst. 3, § 38 odst. 2, § 46, § 61 odst. 1, § 61 odst. 5, § 73odst. 1, § 73 odst. 2 počátek prvé věty ve znění "Jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická nebo fyzická osoba než uvedená v § 33 odst. 3,", § 278 odst. 1 část věty prvé slova "u něhož nepůsobí odborová organizace,", § 281 odst. 1 závěr věty prvé ve znění "u něhož nepůsobí odborová organizace", § 282 odst. 1 písm. c/, § 282 odst. 2 část věty ve znění "až do doby uzavření podnikové kolektivní smlouvy", § 286 odst. 2 věta druhá, § 287, § 305 odst. 1 část věty prvé ve znění "u kterého nepůsobí odborová organizace", § 305 odst. 1 věta druhá, § 306 odst. 4, § 321 odst. 2, § 321 odst. 3, § 321 odst. 4, § 322, § 325, § 326, § 342, § 364 odst. 3 část věty za středníkem, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce", sp. zn. Pl ÚS 83/06; sp. zn. Pl ÚS 74/06 byla spojena s předchozí).[4] Původní očekávání, že ústavní soud o těchto podáních rozhodne v létě 2007, nebyla naplněna, a proto "politická" novela bude připravena bez ohledu na něj.

Prameny a literatura

  • Petr Bezouška: Zajištění a utvrzení dluhu vzniklého při výkonu závislé práce. In Právní rozhledy 8/2009, pp. 272–276; text se snaží dokazovat, že právní normu zakazující zajišťovat v pracovněprávních vztazích je nutno výkladem silně omezit.

Další odkazy

  1. Rozprava o osnově starého zákoníku práce (SZP nebo ZP 1965)
  2. Společná zpráva všech výborů Národního shromáždění k návrhu zákoníku práce, včetně jeho osnovy
  3. Osnova nového zákoníku práce
  4. Novelisovaný španělský zákoník práce (španělsky)
  5. Karel Eliáš: Takóvo kódeksa nět nigdě [Такого кодекса нет нигде]. In Lidové noviny, 2. června 2005 (DOC)
  6. Prameny italského práva (anglicky)
  7. Pojednání o italském pracovním právu (anglicky)
  8. Fuero (anglicky)
  9. Frankistický Statut práce (španělsky)
  10. Pojednání o ruském pracovním právu (anglicky)
  11. Nový ruský zákoník práce (rusky)