Řízení: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Základní text podle cs.wiki - rozšířeno)
 
d (Typo)
Řádka 10: Řádka 10:
 
*[[zákon o správě daní a poplatků]] (daňový řád) upravuje řízení před [[finanční orgán|finančními orgány]]
 
*[[zákon o správě daní a poplatků]] (daňový řád) upravuje řízení před [[finanční orgán|finančními orgány]]
  
Zvláštní (na však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, např. zákoně o [[přestupek|přestupcích]] nebo ve [[stavební zákon|stavebním zákoně]], [[asylový zákon|asylovém zákoně]] apod.
+
Zvláštní (ne však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, např. zákoně o [[přestupek|přestupcích]] nebo ve [[stavební zákon|stavebním zákoně]], [[asylový zákon|asylovém zákoně]] apod.
  
 
Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své [[judikatura|judikatuře]] přiklonil i [[Ústavní soud]]).
 
Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své [[judikatura|judikatuře]] přiklonil i [[Ústavní soud]]).

Verse z 9. 10. 2005, 11:06

Řízením neboli procesem (angl. proceedings nebo procedure, něm. Prozeß nebo Verfahren, fr. processus, procès nebo procédure) se v právu nazývá formalisovaný postup, kterým orgán veřejné moci jedná s fysickými nebo právnickými osobami.

Činnost orgánu veřejné moci je podřízena zásadě legality, proto musí mít každý jednotlivý procesní úkon podklad v zákoně. Libovůle ze strany orgánu veřejné moci je nepřípustná.

Jednotlivé druhy řízení upravují komplexní procesní předpisy:

Zvláštní (ne však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, např. zákoně o přestupcích nebo ve stavebním zákoně, asylovém zákoně apod.

Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své judikatuře přiklonil i Ústavní soud).

Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí pravomocným rozhodnutím; jiný způsob skončení řízení není přípustný.

Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů.