Právní odvětví: Porovnání verzí
d ([:cs:USA|]]) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
## pracovní = zvláštní soukromé právo | ## pracovní = zvláštní soukromé právo | ||
## mezinárodní soukromé = zvláštní soukromé právo | ## mezinárodní soukromé = zvláštní soukromé právo | ||
| − | ## občanské procesní – je zvláštním právním odvětvím, neboť je [[process]]ní komplementaritou ke všem druhům soukromého práva. | + | ## občanské procesní – je zvláštním právním odvětvím, neboť je [[process]]ní komplementaritou ke všem druhům soukromého práva. Po obsahové stránce je však bezpochyby právem veřejným, neboť řízení u [[soud]]u je výkonem [[veřejná moc|veřejné moci]]. |
# [[veřejné právo]] a jeho subsystémy: | # [[veřejné právo]] a jeho subsystémy: | ||
## správní – je základním právním odvětvím veřejného práva. Ostatní odvětví z něho vycházejí. | ## správní – je základním právním odvětvím veřejného práva. Ostatní odvětví z něho vycházejí. | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
## mezinárodní právo veřejné | ## mezinárodní právo veřejné | ||
### evropské právo | ### evropské právo | ||
| − | ## trestní – jak hmotné, tak procesní trestní právo tvoří dohromady jen jedno právní odvětví. Je zvláštním druhem – dá se dost dobře zařadit do soukromého práva. Ale pokud je vůdčí zásadou trestní procesu princip officiality, jedná se o veřejné právo. | + | ## trestní – jak hmotné, tak procesní trestní právo tvoří dohromady jen jedno právní odvětví. Je zvláštním druhem – dá se dost dobře zařadit do soukromého práva. Ale pokud je vůdčí zásadou trestní procesu princip officiality, jedná se o veřejné právo (viz též výklad o [[soukromé a veřejné právo|soukromém a veřejném právu]]). |
| − | Odkazovat na jednotlivá právní odvětví v [[právní předpis|právních předpisech]] je přežitek kommunismu, kdy | + | Odkazovat na jednotlivá právní odvětví v [[právní předpis|právních předpisech]] je přežitek kommunismu, kdy se z ideologických důvodů rozdíl mezi veřejným a soukromým právem stíral a [[autonomie]] soukromoprávních [[právní úkon|jednání]] byla záměrně oslabována a podřizována tvrzenému celospolečenskému zájmu. Naposledy se to objevilo v § 1 odst. 3 [[nový správní řád|nového správního řádu]]: "Tento zákon se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti." Výraz "občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony" je nevhodným subsitutem pro tradiční pojem ''soukromé právo''. Nový správní řád však trpí přežitky kommunistické terminologie na více místech, např. [[správní orgán]] místo [[správní úřad]], [[účastník]] řízení místo [[strana]] nebo dotčená [[osoba]] místo účastník. |
=== Angloamerické právo === | === Angloamerické právo === | ||
| − | Shora naznačené dělení se však uplatňuje pouze v [[kontinentální právo|kontinentální právní kultuře]], v [[angloamerické právo|systémech angloamerických]] je toto | + | Shora naznačené dělení se však uplatňuje pouze v [[kontinentální právo|kontinentální právní kultuře]], v [[angloamerické právo|systémech angloamerických]] je toto kritérium do značné míry podružné. V případě, že v [[řízení]] vystupuje [[stát]], činí tak v personifikované podobě jako - ve [[:cs:Velká Británie|Velké Británii]] - ''The Crown'' (Koruna), popř. ''The King/The Queen'' (král/královna), nebo - v [[:cs:USA|USA]] - jako ''The People'' (lid) nebo ''The State of ...'' (Stát ...). |
| − | Tím je zdůrazněna nezávislost soudní moci na exekutivě a příslušná řízení mají pak charakter, který odpovídá kontinentálnímu soukromému právu - jde primárně o spor dvou [[strana|stran]], jehož projednání soudem je vedeno zásadami kontradiktorního řízení. | + | Tím je zdůrazněna nezávislost soudní moci na [[exekutiva|exekutivě]] a příslušná řízení mají pak charakter, který odpovídá kontinentálnímu soukromému právu - jde primárně o spor dvou [[strana|stran]], jehož projednání soudem je vedeno zásadami kontradiktorního řízení. |
| − | + | Slovní spojení ''public law'' a ''private law'' se v [[:cs:angličtina|anglickém]] jazyce v tomto smyslu vůbec neužívají. | |
== Prameny a literatura == | == Prameny a literatura == | ||
* Karel Eliáš, Michaela Zuklínová: Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Linde, Praha 2001 | * Karel Eliáš, Michaela Zuklínová: Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Linde, Praha 2001 | ||
Verse z 29. 9. 2005, 16:18
Právní odvětví je část právního řádu vymezená pro didaktické a doktrinární potřeby.
Právo je jen jedno, a proto je každé dělení víceméně umělé, protože právo nelze dělit na nedisjunktní odvětví, resp. theoreticky by to šlo, ale v praxi se to neujalo.
- soukromé právo (občanské právo v širším slova smyslu) a jeho subsystémy:
- občanské (v užším slova smyslu) = obecné soukromé právo
- rodinné
- majetkové: právo k nehmotným statkům (authorské právo a práva průmyslová), cenné papíry
- obchodní = zvláštní soukromé právo
- pracovní = zvláštní soukromé právo
- mezinárodní soukromé = zvláštní soukromé právo
- občanské procesní – je zvláštním právním odvětvím, neboť je processní komplementaritou ke všem druhům soukromého práva. Po obsahové stránce je však bezpochyby právem veřejným, neboť řízení u soudu je výkonem veřejné moci.
- občanské (v užším slova smyslu) = obecné soukromé právo
- veřejné právo a jeho subsystémy:
- správní – je základním právním odvětvím veřejného práva. Ostatní odvětví z něho vycházejí.
- právo životního prostředí
- právo sociálního zabezpečení
- finanční: daňové, rozpočtové, měnové a investiční právo.
- ústavní – někdy je též zváno státní.
- mezinárodní právo veřejné
- evropské právo
- trestní – jak hmotné, tak procesní trestní právo tvoří dohromady jen jedno právní odvětví. Je zvláštním druhem – dá se dost dobře zařadit do soukromého práva. Ale pokud je vůdčí zásadou trestní procesu princip officiality, jedná se o veřejné právo (viz též výklad o soukromém a veřejném právu).
- správní – je základním právním odvětvím veřejného práva. Ostatní odvětví z něho vycházejí.
Odkazovat na jednotlivá právní odvětví v právních předpisech je přežitek kommunismu, kdy se z ideologických důvodů rozdíl mezi veřejným a soukromým právem stíral a autonomie soukromoprávních jednání byla záměrně oslabována a podřizována tvrzenému celospolečenskému zájmu. Naposledy se to objevilo v § 1 odst. 3 nového správního řádu: "Tento zákon se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti." Výraz "občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony" je nevhodným subsitutem pro tradiční pojem soukromé právo. Nový správní řád však trpí přežitky kommunistické terminologie na více místech, např. správní orgán místo správní úřad, účastník řízení místo strana nebo dotčená osoba místo účastník.
Angloamerické právo
Shora naznačené dělení se však uplatňuje pouze v kontinentální právní kultuře, v systémech angloamerických je toto kritérium do značné míry podružné. V případě, že v řízení vystupuje stát, činí tak v personifikované podobě jako - ve Velké Británii - The Crown (Koruna), popř. The King/The Queen (král/královna), nebo - v USA - jako The People (lid) nebo The State of ... (Stát ...).
Tím je zdůrazněna nezávislost soudní moci na exekutivě a příslušná řízení mají pak charakter, který odpovídá kontinentálnímu soukromému právu - jde primárně o spor dvou stran, jehož projednání soudem je vedeno zásadami kontradiktorního řízení.
Slovní spojení public law a private law se v anglickém jazyce v tomto smyslu vůbec neužívají.
Prameny a literatura
- Karel Eliáš, Michaela Zuklínová: Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Linde, Praha 2001
