Správní úřad
Správní úřad (angl. agency) je orgán veřejné moci, jemuž je zákonem svěřena vymezená působnost v oblasti státní správy. Správní úřady jsou součástí výkonné moci a podléhají vládě, která je methodicky řídí. Správní úřady jsou na rozdíl od soudů vázány i podzákonnými předpisy (vyhláškami a nařízeními).
Vinou komunistické minulosti, kdy existovala tendence chápat úřady a státní byrokracii pejorativně jako produkt dekadentní, tzv. buržoasní demokracie, je dnes v českém právu termín správní úřad používán pouze v theorii; právní předpisy o správních úřadech stále hovoří jako o správních orgánech, ačkoli v tradiční právní terminologii může být orgánem pouze konkrétní osoba, která jménem úřadu jedná. Tento anachronismus neodstranil ani nový správní řád, nabývající účinnosti 1. ledna 2006.
Služba ve správních úřadech je regulována zákony o státní službě. V Rakousku to v letech 1914–1979 byla služební pragmatika (Dienstpragmatik), zákonem č. 15/1914 ř. z., ze dne 25. ledna 1914, o služebním poměru státních úředníků a státních sluhů (služební pragmatika). V Československu byla zrušena zákonem č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
USA
Podle Pouperové (2014: 210) se v USA správní úřady (angl. agencies) člení na
- vládní (angl. executive administrative agencies): podléhají presidentovi USA
- nezávislé (angl. independent administrative agencies): nepodléhají presidentovi USA
Vizte též
- Nejvyšší správní úřad (ústřední správní úřad)
Prameny a literatura
Olga Pouperová: Nezávislé správní úřady. In Správní právo 4/2014, pp. 209–226.
Další odkazy
- služební pragmatika
- Interstate Commerce Commission (ICC) – anglicky. První nezávislý regulátor na světě.
