Kolisní pravidla: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
d (Linky) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | Přestože je žádoucí konstruovat [[právní řád]] jako vnitřně bezrozporný, v praxi se nelze vyhnout případům, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících [[právní norma|právních norem]]. V takovém případě se uplatní '''kolisní pravidla''' (neboli '''hierarchická kritéria'''), která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) právních norem. | + | Přestože je žádoucí konstruovat [[právní řád]] jako vnitřně bezrozporný, v praxi se nelze vyhnout případům, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících [[právní norma|právních norem]]. V takovém případě se uplatní '''kolisní pravidla''' (neboli '''hierarchická kritéria'''), která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) [[právní norma|právních norem]]. |
Existují tři kolisní pravidla: | Existují tři kolisní pravidla: | ||
− | #'''Lex superior derogat inferiori''' (silnější zákon ruší slabší): Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. [[ústavní zákon]] (a jemu naroveň postavená [[mezinárodní smlouva]]) má přednost před [[zákon]]em, který má zase přednost před [[nařízení]]m nebo [[vyhláška|vyhláškou]]. | + | #'''Lex superior derogat inferiori''' (silnější zákon ruší slabší): [[Právní norma]] obsažená v [[právní předpis|předpisu]] vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. [[ústavní zákon]] (a jemu naroveň postavená [[mezinárodní smlouva]]) má přednost před [[zákon]]em, který má zase přednost před [[nařízení]]m nebo [[vyhláška|vyhláškou]]. |
− | #'''Lex specialis derogat generali''' (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento [[kontravalence|kontravalentní]] vztah [[specialita|speciality]] a [[subsidiarita|subsidiarity]] existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] (zvláštní úprava, lex specialis) a [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] (obecná úprava, lex generalis). | + | #'''Lex specialis derogat generali''' (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší [[právní norma]], má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní [[právní předpis|předpis]] věc neupravuje. Tento [[kontravalence|kontravalentní]] vztah [[specialita|speciality]] a [[subsidiarita|subsidiarity]] existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah [[obchodní zákoník|obchodního zákoníku]] (zvláštní úprava, ''lex specialis'') a [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] (obecná úprava, ''lex generalis''). |
− | #'''Lex posterior derogat priori''' (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) právní předpis má přednost před dřívějším (starším) právním předpisem. | + | #'''Lex posterior derogat priori''' (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) [[právní předpis]] má přednost před dřívějším (starším) [[právní předpis|právním předpisem]]. |
− | Ačkoli pravidla hovoří o "[[derogace|derogaci]]", nejde o zrušení | + | Ačkoli pravidla hovoří o "[[derogace|derogaci]]", nejde o zrušení [[zákon]]a jako takového, pouze se určitá [[právní norma]] na daný případ neaplikuje. |
− | Pokud dojde ke kolisi mezi samotnými kolisními pravidly, mají prioritu podle pořadí, | + | Pokud dojde ke kolisi mezi samotnými kolisními pravidly, mají prioritu podle pořadí, v němž jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní [[vyhláška]] (''lex posterior'' a ''lex specialis'') musí ustoupit dřívějšímu obecnému [[zákon]]u. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma [[právní norma|právními normami]], může však být určení priority obtížné a sporné. |
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] |
Verse z 29. 9. 2006, 23:44
Přestože je žádoucí konstruovat právní řád jako vnitřně bezrozporný, v praxi se nelze vyhnout případům, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících právních norem. V takovém případě se uplatní kolisní pravidla (neboli hierarchická kritéria), která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) právních norem.
Existují tři kolisní pravidla:
- Lex superior derogat inferiori (silnější zákon ruší slabší): Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. ústavní zákon (a jemu naroveň postavená mezinárodní smlouva) má přednost před zákonem, který má zase přednost před nařízením nebo vyhláškou.
- Lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento kontravalentní vztah speciality a subsidiarity existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah obchodního zákoníku (zvláštní úprava, lex specialis) a občanského zákoníku (obecná úprava, lex generalis).
- Lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) právní předpis má přednost před dřívějším (starším) právním předpisem.
Ačkoli pravidla hovoří o "derogaci", nejde o zrušení zákona jako takového, pouze se určitá právní norma na daný případ neaplikuje.
Pokud dojde ke kolisi mezi samotnými kolisními pravidly, mají prioritu podle pořadí, v němž jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní vyhláška (lex posterior a lex specialis) musí ustoupit dřívějšímu obecnému zákonu. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma právními normami, může však být určení priority obtížné a sporné.