Viktor Knapp: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (typo)
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:(\d{1,4})\|\d{1,4}\]\] +\1))
Řádka 1: Řádka 1:
−
Akademik '''Viktor Knapp''' ([[:cs:1914|1914]]–[[:cs:1996|1996]]) byl nejslavnější český právník druhé poloviny [[:cs:20. století|20. století]] a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi [[Antonín Randa|Antonína Randy]] – právnického [[:cs:František Palacký|Palackého]]. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] z roku [[:cs:1950|1950]] a velké novely z roku [[:cs:1991|1991]] občanského zákoníku z roku [[:cs:1964|1964]].
+
Akademik '''Viktor Knapp''' (1914–1996) byl nejslavnější český právník druhé poloviny [[:cs:20. století|20. století]] a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi [[Antonín Randa|Antonína Randy]] – právnického [[:cs:František Palacký|Palackého]]. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního [[občanský zákoník|občanského zákoníku]] z roku 1950 a velké novely z roku 1991 občanského zákoníku z roku 1964.
  
−
Knapp vystudoval [[:cs:smíchov|smíchov]]ské gymnasium. V letech [[:cs:1932|1932]]–[[:cs:1936|1936]] vystudoval právnickou fakultu [[:cs:Universita Karlova|University Karlovy]], v letech [[:cs:1936|1936]]–[[:cs:1939|1939]] a [[:cs:1945|1945]]–[[:cs:1949|1949]] vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, [[:cs:sociologie|sociologii]] a [[:cs:historie|historii]].
+
Knapp vystudoval [[:cs:smíchov|smíchov]]ské gymnasium. V letech 1932–1936 vystudoval právnickou fakultu [[:cs:Universita Karlova|University Karlovy]], v letech 1936–1939 a 1945–1949 vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, [[:cs:sociologie|sociologii]] a [[:cs:historie|historii]].
  
−
Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech [[:cs:1937|1937]]–[[:cs:1939|1939]] byl na vojně, kde zažil příhody [[:cs:Josef Švejk|švejkovského]] formátu, a to i za [[mobilisace]]. Po válce vstoupil do [[:cs:KSČ|KSČ]] a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech [[:cs:1948|1948]]–[[:cs:1954|1954]] byl vedoucím úředníkem v kanceláři [[president]]a republiky.
+
Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech 1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody [[:cs:Josef Švejk|švejkovského]] formátu, a to i za [[mobilisace]]. Po válce vstoupil do [[:cs:KSČ|KSČ]] a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 byl vedoucím úředníkem v kanceláři [[president]]a republiky.
  
−
Od roku [[:cs:1948|1948]] byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku [[:cs:1951|1951]] byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v [[:cs:Plzeň|Plzni]]. Od roku [[:cs:1952|1952]] byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku [[:cs:1962|1962]] byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]].
+
Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku 1951 byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v [[:cs:Plzeň|Plzni]]. Od roku 1952 byl členem korespondentem nově vytvořené [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1962 byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž [[Československo|československým]] delegátem v [[UNESCO]].
  
−
V letech [[:cs:1948|1948]]–[[:cs:1950|1950]] byl za [[právnická dvouletka|právnické dvouletky]] členem [[rekodifikace|rekodifikační]] komise pro [[občanské právo]], předsedou subkomise pro práva věcná. [[Občanský zákoník]] z roku [[:cs:1950|1950]] je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku.
+
V letech 1948–1950 byl za [[právnická dvouletka|právnické dvouletky]] členem [[rekodifikace|rekodifikační]] komise pro [[občanské právo]], předsedou subkomise pro práva věcná. [[Občanský zákoník]] z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku.
  
−
Za nové rekodifikace v letech [[:cs:1960|1960]]–[[:cs:1965|1965]] byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku [[:cs:1964|1964]] nemá žádný podíl. V roce [[:cs:1966|1966]] byl hostujím profesorem na [[:cs:Sorbonna|Sorbonně]]; přednášel též ve [[:cs:Štrasburk|Štrasburk]]u, [[:cs:Montpellier|Montpellier]], [[:cs:Aix-en-Provence|Aix-en-Provence]], v [[:cs:Nancy|Nancy]] a v [[:cs:Toulouse|Toulouse]].
+
Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na [[:cs:Sorbonna|Sorbonně]]; přednášel též ve [[:cs:Štrasburk|Štrasburk]]u, [[:cs:Montpellier|Montpellier]], [[:cs:Aix-en-Provence|Aix-en-Provence]], v [[:cs:Nancy|Nancy]] a v [[:cs:Toulouse|Toulouse]].
  
−
V letech [[:cs:1964|1964]]–[[:cs:1971|1971]] byl [[poslanec|poslancem]] [[parlament]]u. Jako předseda ústavněprávního výboru [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] byl zpravodajem návrhu [[ústavní zákon|ústavního zákona]] o československé [[federace|federaci]]. Za [[:cs:normalisace|normalisace]] byl odstaven.
+
V letech 1964–1971 byl [[poslanec|poslancem]] [[parlament]]u. Jako předseda ústavněprávního výboru [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] byl zpravodajem návrhu [[ústavní zákon|ústavního zákona]] o československé [[federace|federaci]]. Za [[:cs:normalisace|normalisace]] byl odstaven.
  
 
== Dílo ==
 
== Dílo ==

Verse z 3. 10. 2006, 13:23

Akademik Viktor Knapp (1914–1996) byl nejslavnější český právník druhé poloviny 20. století a kontroversní postava. Jeho autorita byla stejně silná jako kdysi Antonína Randy – právnického Palackého. Kromě řady monografií, učebnic a článků je hlavním autorem středního občanského zákoníku z roku 1950 a velké novely z roku 1991 občanského zákoníku z roku 1964.

Knapp vystudoval smíchovské gymnasium. V letech 1932–1936 vystudoval právnickou fakultu University Karlovy, v letech 1936–1939 a 1945–1949 vystudoval při zaměstnání filosofickou fakultu, sociologii a historii.

Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech 1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody švejkovského formátu, a to i za mobilisace. Po válce vstoupil do KSČ a stal se úředníkem osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 byl vedoucím úředníkem v kanceláři presidenta republiky.

Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku 1951 byl profesorem občanského práva na právnické fakultě University Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy nuceně odešel na Západočeskou universitu v Plzni. Od roku 1952 byl členem korespondentem nově vytvořené Československé akademie věd (ČSAV), později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1962 byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž československým delegátem v UNESCO.

V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Občanský zákoník z roku 1950 je poměrně kvalitní, byť ani on se nevyhnul některým deformacím, např. oddělení vlastnictví stavby od vlastnictví pozemku.

Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též ve Štrasburku, Montpellier, Aix-en-Provence, v Nancy a v Toulouse.

V letech 1964–1971 byl poslancem parlamentu. Jako předseda ústavněprávního výboru Národního shromáždění byl zpravodajem návrhu ústavního zákona o československé federaci. Za normalisace byl odstaven.

Dílo

  1. Problém nacistické právní filosofie. Praha 1947; reprint 2002, ISBN 80-86473-21-X
  2. et al.: Učebnice občanského a rodinného práva I – III. Orbis, Praha 1953 – 1954
  3. O možnosti použití kybernetických metod v právu. Praha 1963
  4. Odporovatelnost. In Právo a zákonnost 7/1992, p. 377 sq.
  5. Teorie práva. C. H. Beck, Praha 1995, 247 pp.
  6. et al: Občanské právo hmotné 1 – 2. Codex, Praha 1995; 2. vydání ASPI, Praha 2002
  7. O převodu vlastnictví smlouvou. In Ad Notam 3/1995, p. 49
  8. Poznámky o fideikomisární substituci. In Ad Notam 5/1995, p. 110
  9. SRN: Spolkový správní soud (BVerwG): Odpovědnost vlastníka pozemku za odstranění nebezpečí z tzv. starých závad. In Právní rozhledy 1/1996, pp. 34 – 36
  10. Kdo co vymyslel aneb Posuny času (Do diskuse o koncepci občanského zákoníku). In Právní rozhledy 3/1996, pp. 111 – 112
  11. Rakousko: Nejvyšší soud (OGH): Odporovatelnost právním úkonům v konkursním řízení a pasivní legitimace inkasní firmy. In Právní rozhledy 5/1996, pp. 230 – 233
  12. SRN: Bavorský vrchní zemský soud (BayObLG): Výklad plné moci ke zřízení zástavního práva k nemovitosti - libovolná výše věcného dluhu. In In Právní rozhledy 7/1996, pp. 340 – 343
  13. Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (I.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 424 – 425
  14. Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky k nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při veřejné dražbě (II.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 425 – 426
  15. Rakousko: Nejvyšší soudní dvůr (OGH): Rozsudky o nabytí vlastnictví v dobré víře Dobrá víra při koupi ojetého automobilu (III.). In Právní rozhledy 9/1996, pp. 426 – 428
  16. Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy. C. H. Beck, Praha 1996

Reference

  • Proměny času. Vzpomínky nestora české právní vědy. Nakladatelství Prospektum, Praha 1998, 256 pp., ISBN 80-7175-063-8

Podívejte se též na

Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Viktor_Knapp&oldid=5232"