Vláda: Porovnání verzí
d (Tiret) |
(Formulace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Vláda''' je kolektivním orgánem [[exekutiva|exekutivní]] moci. Tvoří ji [[předseda vlády]] (nazývá se premiér, ministerský předseda nebo v některých zemích kancléř), místopředsedové vlády a řadoví členové vlády – [[ministr|ministři]]. | '''Vláda''' je kolektivním orgánem [[exekutiva|exekutivní]] moci. Tvoří ji [[předseda vlády]] (nazývá se premiér, ministerský předseda nebo v některých zemích kancléř), místopředsedové vlády a řadoví členové vlády – [[ministr|ministři]]. | ||
| − | Členy vlády jmenuje [[president]]. Vláda je odpovědná [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovně]] | + | Členy vlády jmenuje [[president]]. Vláda je odpovědná [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovně]], jíž ze své činnosti skládá účty mj. při pravidelných [[interpelace|interpelacích]]. Sněmovma může kdykoli vyslovit vládě nedůvěru a přinutit ji tím podat [[demise|demisi]]. |
Vláda rozhoduje ve sboru [[hlasování]]m. K přijetí jejího [[usnesení]] je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády. Ačkoli je vláda součástí exekutivy, není [[správní úřad|správním úřadem]], nevydává [[správní akt]]y a již vícekrát se proto objevily názory, že její rozhodování nepodléhá [[soud]]nímu přezkumu. Tento názor se však patrně neprosadí, neboť řada usnesení vlády, zejména pokud se týkají jmenování a odvolávání vládou jmenovaných funkcionářů, musí soudnímu přezkumu podléhat již s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]; navíc bylo [[judikatura|judikováno]], že z přezkumu nejsou vyloučena ani rozhodnutí [[president]]a, proto není na místě očekávat, že by soudy rozhodly opačně v případě hierarchicky níže postavené vlády. | Vláda rozhoduje ve sboru [[hlasování]]m. K přijetí jejího [[usnesení]] je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády. Ačkoli je vláda součástí exekutivy, není [[správní úřad|správním úřadem]], nevydává [[správní akt]]y a již vícekrát se proto objevily názory, že její rozhodování nepodléhá [[soud]]nímu přezkumu. Tento názor se však patrně neprosadí, neboť řada usnesení vlády, zejména pokud se týkají jmenování a odvolávání vládou jmenovaných funkcionářů, musí soudnímu přezkumu podléhat již s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]; navíc bylo [[judikatura|judikováno]], že z přezkumu nejsou vyloučena ani rozhodnutí [[president]]a, proto není na místě očekávat, že by soudy rozhodly opačně v případě hierarchicky níže postavené vlády. | ||
Verse z 3. 10. 2006, 15:44
Vláda je kolektivním orgánem exekutivní moci. Tvoří ji předseda vlády (nazývá se premiér, ministerský předseda nebo v některých zemích kancléř), místopředsedové vlády a řadoví členové vlády – ministři.
Členy vlády jmenuje president. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, jíž ze své činnosti skládá účty mj. při pravidelných interpelacích. Sněmovma může kdykoli vyslovit vládě nedůvěru a přinutit ji tím podat demisi.
Vláda rozhoduje ve sboru hlasováním. K přijetí jejího usnesení je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády. Ačkoli je vláda součástí exekutivy, není správním úřadem, nevydává správní akty a již vícekrát se proto objevily názory, že její rozhodování nepodléhá soudnímu přezkumu. Tento názor se však patrně neprosadí, neboť řada usnesení vlády, zejména pokud se týkají jmenování a odvolávání vládou jmenovaných funkcionářů, musí soudnímu přezkumu podléhat již s ohledem na ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; navíc bylo judikováno, že z přezkumu nejsou vyloučena ani rozhodnutí presidenta, proto není na místě očekávat, že by soudy rozhodly opačně v případě hierarchicky níže postavené vlády.
K provedení zákona vláda vydává vládní nařízení. Jako pozůstatek federace a v důsledku úpadku češtiny se officiálně nazývá nařízení vlády. Čeština nedokáže rozlišit mezi kabinetem (sborem ministrů, anglicky Cabinet) a vládou v širším slova smyslu.
