Velezrada: Porovnání verzí
d (Linky) |
(Formulace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Velezrada''' je [[trestný čin]] ''[[sui generis]]'', jehož se může dopustit pouze [[president republiky]]. Je to zároveň jediný [[veřejné právo|veřejnoprávní]] [[delikt]], který úřadující president může spáchat. | '''Velezrada''' je [[trestný čin]] ''[[sui generis]]'', jehož se může dopustit pouze [[president republiky]]. Je to zároveň jediný [[veřejné právo|veřejnoprávní]] [[delikt]], který úřadující president může spáchat. | ||
| − | [[Trest]]em je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. [[Řízení]] provádí [[Ústavní soud]], [[obžaloba|obžalobu]] (jež je [[Ústava|Ústavou]] ne zcela logicky nazvána [[žaloba]]) podává [[Senát (parlament)|Senát]]. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít [[analogie|analogicky]] ustanovení [[trestní řád|trestního řádu]]. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence [[ústavní obyčej|ústavních obyčejů]] vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k [[ústavní krise|ústavní krisi]], v níž bude obviněný president namítat porušení práva na [[spravedlivý proces]]. | + | [[Trest]]em je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. [[Řízení]] provádí [[Ústavní soud]], [[obžaloba|obžalobu]] (jež je [[Ústava|Ústavou]] ne zcela logicky nazvána [[žaloba]]) podává [[Senát (parlament)|Senát]]. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít [[analogie|analogicky]] ustanovení [[trestní řád|trestního řádu]]. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence [[ústavní obyčej|ústavních obyčejů]] vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k [[ústavní krise|ústavní krisi]], v níž bude obviněný president namítat porušení práva na [[spravedlivý proces]]. Nebezpečné je rovněž to, že Ústava vůbec nevymezuje velezradu z hlediska [[hmotné právo|hmotného práva]]: není tedy jasné, jaké znaky musí jednání presidenta republiky naplnit, aby se tohoto trestného činu dopustil – tím je flagrantně porušována zásada ''[[nullum crimen sine lege]]''. |
Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 [[senátor]] Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa utichla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena lidovecká kandidátka Ivana Janů. | Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 [[senátor]] Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa utichla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena lidovecká kandidátka Ivana Janů. | ||
Verse z 3. 11. 2006, 10:13
Velezrada je trestný čin sui generis, jehož se může dopustit pouze president republiky. Je to zároveň jediný veřejnoprávní delikt, který úřadující president může spáchat.
Trestem je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. Řízení provádí Ústavní soud, obžalobu (jež je Ústavou ne zcela logicky nazvána žaloba) podává Senát. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít analogicky ustanovení trestního řádu. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence ústavních obyčejů vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k ústavní krisi, v níž bude obviněný president namítat porušení práva na spravedlivý proces. Nebezpečné je rovněž to, že Ústava vůbec nevymezuje velezradu z hlediska hmotného práva: není tedy jasné, jaké znaky musí jednání presidenta republiky naplnit, aby se tohoto trestného činu dopustil – tím je flagrantně porušována zásada nullum crimen sine lege.
Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa utichla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena lidovecká kandidátka Ivana Janů.
V angličtině se obdobný proces nazývá impeachment.
