Veřejná správa: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(odkazy)
(Podle judikatury Ústavního soudu (III. ÚS 686/02, III. ÚS 671/02) patří k základním znakům „veřejné instituce“ to, že jde o subjekt, který je zřízený za veřejným účelem, je zřízený stát)
Řádka 12: Řádka 12:
 
# [[veřejný ústav|veřejné ústavy]] – nesamostatné (bez právní subjektivity): v platném právním řádu organisační složky státu – a samostatné (s právní subjektivitou): v platném právním řádu obecně prospěšné společnosti a rozpočtové organisace. Např. základní a střední školy, knihovny, koupaliště, pohřebiště, etc.
 
# [[veřejný ústav|veřejné ústavy]] – nesamostatné (bez právní subjektivity): v platném právním řádu organisační složky státu – a samostatné (s právní subjektivitou): v platném právním řádu obecně prospěšné společnosti a rozpočtové organisace. Např. základní a střední školy, knihovny, koupaliště, pohřebiště, etc.
 
# [[veřejný podnik|veřejné podniky]] – na rozdíl od veřejných ústavů mají dosahovat zisku. V některých právních řádech mají formu kapitálových obchodních společností.
 
# [[veřejný podnik|veřejné podniky]] – na rozdíl od veřejných ústavů mají dosahovat zisku. V některých právních řádech mají formu kapitálových obchodních společností.
 +
 +
Podle judikatury [[ÚS|Ústavního soudu]] (III. ÚS 686/02, III. ÚS 671/02) patří k základním znakům „veřejné instituce“ to, že jde o [[subjekt]], který je zřízený za veřejným účelem, je zřízený [[stát]]em, jeho [[orgán]]y jsou kreovány státem a jeho činnost podléhá [[dozor|státnímu dohledu]].
  
 
[[Kategorie:Správní právo]]
 
[[Kategorie:Správní právo]]

Verse z 26. 1. 2007, 11:35

Veřejná správa je buď

  1. druh činnosti (funkční pojetí), nebo
  2. instituce, která ji vykonává (organisační pojetí)

Organisace veřejné správy

Veřejné správa je organisována do těchto útvarů – vykonavatelů veřejné správy:

  1. správní úřady – státní a samosprávné správní úřady. V Německu nejsou správní úřady obvyklé. Místo nich je orgán správy + kancelář (jako je u nás ombudsman nebo v některých věcech ministr spravedlnosti). Typicky: Úřad na ochranu osobních údajů (ČR) – Federální komisař na ochranu osobních údajů (SRN).
  2. kanceláře – na rozdíl od správního úřadu, který vydává správní akty, je kancelář pomocný útvar, sloužící orgánu správního úřadu, např. Úřad vlády, který slouží předsedovi vlády. V čele kanceláře stojí kancléř.
  3. veřejné sbory
    1. ozbrojené síly – nejrůznější druhy vojsk, např. pozemní, letectvo, námořnictvo, marína (námořní pěchota) etc.
    2. bezpečnostní sbory – policie, hasiči, vězeňská služba, civilní zpravodajské služby.
  4. veřejné ústavy – nesamostatné (bez právní subjektivity): v platném právním řádu organisační složky státu – a samostatné (s právní subjektivitou): v platném právním řádu obecně prospěšné společnosti a rozpočtové organisace. Např. základní a střední školy, knihovny, koupaliště, pohřebiště, etc.
  5. veřejné podniky – na rozdíl od veřejných ústavů mají dosahovat zisku. V některých právních řádech mají formu kapitálových obchodních společností.

Podle judikatury Ústavního soudu (III. ÚS 686/02, III. ÚS 671/02) patří k základním znakům „veřejné instituce“ to, že jde o subjekt, který je zřízený za veřejným účelem, je zřízený státem, jeho orgány jsou kreovány státem a jeho činnost podléhá státnímu dohledu.