Duchovní: Porovnání verzí
(Doplněna etymologie) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci ''signum indelebile'' (nesmazatelné znamení) – podobně jako o [[křest]] – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl [[exkomunikace|exkomunikován]] z církve, zůstává proto vysvěcen. | Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci ''signum indelebile'' (nesmazatelné znamení) – podobně jako o [[křest]] – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl [[exkomunikace|exkomunikován]] z církve, zůstává proto vysvěcen. | ||
| + | |||
| + | Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura. | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 22. 2. 2007, 20:52
Duchovní (lat. minister sacer = posvátný služebník nebo pozdně lat. clericus; od toho rovněž klérus pro označení duchovenského stavu) se v kanonickém právu nazývá osoba, která platně přijala svátost svěcení (ordinaci).
Římskokatholická církev rozeznává tři stupně svěcení:
Zvláštní svěcení pro úřad papeže neexistuje, papež je jen jedním z biskupů.
Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci signum indelebile (nesmazatelné znamení) – podobně jako o křest – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl exkomunikován z církve, zůstává proto vysvěcen.
Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura.
