Duchovní: Porovnání verzí
(Doplněno) |
(Upřesněno) |
||
Řádka 12: | Řádka 12: | ||
Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura. | Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura. | ||
− | Duchovní nesmí uzavřít [[manželství]] a s výjimkou trvalých (doživotních) jáhnů, kteří přijali toto svěcení v době manželství, je vyloučeno, aby se stal duchovním ženatý muž. | + | Duchovní nesmí uzavřít [[manželství]] a s výjimkou trvalých (doživotních) jáhnů, kteří přijali toto svěcení až v době manželství, je vyloučeno, aby se stal duchovním ženatý muž. |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == |
Aktuální verse z 24. 2. 2007, 11:08
Duchovní (lat. minister sacer = posvátný služebník nebo pozdně lat. clericus; od toho rovněž klérus pro označení duchovenského stavu) se v kanonickém právu nazývá osoba, která platně přijala svátost svěcení (ordinaci).
Římskokatholická církev rozeznává tři stupně svěcení:
Zvláštní svěcení pro úřad papeže neexistuje, papež je jen jedním z biskupů.
Podle katholických dogmat nelze o svěcení, jež vtiskuje vysvěcenci character indelebilis (nesmazatelné znamení) – podobně jako o křest – nikdy platně přijít. I duchovní, který byl exkomunikován z církve, zůstává proto vysvěcen.
Viditelným znamením katholického duchovního je tonsura.
Duchovní nesmí uzavřít manželství a s výjimkou trvalých (doživotních) jáhnů, kteří přijali toto svěcení až v době manželství, je vyloučeno, aby se stal duchovním ženatý muž.