Svoboda projevu: Porovnání verzí

Verse z 28. 4. 2010, 10:21

Svoboda projevu je spolu s volebním právem nejdůležitější politické právo. Bez svobody projevu není možná demokracie.

Kautelami svobody projevu jsou doktríny: jasné a přítomné nebezpečí (angl. clear and present danger), v dikci ESLP "skutečné a bezprostřední nebezpečí" (angl. real and present danger, doslova "opravdové a přítomné nebezpečí"),^[1] kterou zastává ESLP a kterou SCOTUS již opustil, a bezprostřední nezákonné jednání (angl. imminent lawless action).^[2] Jinou kautelou je popichovatelovo veto (angl. heckler's veto), kdy stát omezí svobodu projevu z obav z reakce na ni.

Censura

Česká Rada pro rozhlasové a televisní vysílání provádí následnou censuru pořadů, nejčastěji s odvoláním na ochranu dětí a mládeže. Tu často následně stvrdí i Nejvyšší správní soud, např. v případu diskuse Měli jste někdy čistě sexuální vztah? na Frekvenci 1 dopoledne 6. září 2004: "Jednotlivé výroky posluchačů, evidentně kladně hodnotící vztahy navazované pouze pro sex, komentované známými osobnosti, mohou děti vnímat tak, jak v napadeném rozhodnutí uvedl žalovaný [RRTV], tedy jako vědomí toho, že jde o jev naprosto přirozený, žádoucí nebo rozšířený."^[3] V rekapitulaci argumentů RRTV v rozsudku NSS je použita formulace bez žádoucnosti: "Naopak volnost, s jakou se o uvedeném jednání v pořadu mluví, může v dětském posluchači zanechat dojem, že promiskuita a nevěra je zcela častý, rozšířený a přirozený jev." V prvostupňovém rozsudku jsou argumenty RRTV shrnuty "může v dítěti zanechat dojem, že ... je zcela přirozená a neškodná věc, bez jakéhokoliv dopadu ... něco běžného a přirozeného ... běžnou normou ve vztazích mezi lidmi a to formou módní, jaksi nezkostnatělou ... něčím zcela přirozeným, je nezávaznou hrou zbavenou jakékoliv morální odpovědnosti..."^[4] Samo rozhodnutí RRTV není na jejím webu dostupné.

Verbální delikty

Podstatou svobody projevu je možnost veřejně zastávat libovolné politické názory a nebýt za to trestán. Svoboda projevu je omezena existencí verbálních deliktů jako je např. útok na státní orgán podle § 154 odst. 2 trestního zákona.

O svobodu projevu panují ostré spory mezi liberály a konservativci, kteří tvrdí, že svoboda projevu není neomezená, a zakazují hlásat tzv. extrémistické názory. V různých dobách byli mezi extrémisty arbitrárně řazeni demokraté, republikáni, socialisté, kommunisté, nacionalisté, fašisté, nacisté a popírači holocaustu.

Chomského citát

"I'm saying that if you believe in freedom of speech then you believe in freedom of speech for views you don't like, I mean Goebbels was in favour of freedom of speech for views he liked, right, so was Stalin. If you're in favour of freedom of speech that means you're in favour of freedom of speech precisely for views you despise, otherwise you're not in favour of freedom of speech" Noam Chomsky

USA

Nejširší svoboda slova nyní panuje v USA. Dlouhou dobu byl precedentem Schenck v. United States, 249 U. S. 47 (1919), který na základě toho, že nepravdivě volat "hoří" v přeplněném divadle nesmí být nikdy povoleno, stanovil doktrínu jasného a přítomného nebezpečí. První trhlinu dostal ve Whitney v. California, 274 U. S. 357 (1927), kde soudce Brandeis napsal nesmírně vlivné souběžné stanovisko. V Chaplinsky v. State of New Hampshire, 315 U. S. 568 (1942) bylo ještě potvrzeno omezení svobody projevu pomocí doktríny bojových slov, ale Terminiello v. City of Chicago, 337 U. S. 1 (1949) již nastolil nový kurs. Výsledkem byl Brandenburg v. Ohio, 395 U. S. 444 (1969), který pod vlivem soudců Douglase a Blacka svobodu projevu absolutisoval a jasné a přítomné nebezpečí nahradil doktrínou bezprostředního nezákonného jednání.

Brandeisův citát

"Fear of serious injury cannot alone justify suppression of free speech and assembly. Men feared witches and burnt women. It is the function of speech to free men from the bondage of irrational fears. To justify suppression of free speech there must be reasonable ground to fear that serious evil will result if free speech is practiced. There must be reasonable ground to believe that the danger apprehended is imminent. There must be reasonable ground to believe that the evil to be prevented is a serious one. Every denunciation of existing law tends in some measure to increase the probability that there will be violation of it.

Condonation of a breach enhances the probability. Expressions of approval add to the probability. Propagation of the criminal state of mind by teaching syndicalism increases it. Advocacy of lawbreaking heightens it still further. But even advocacy of violation, however reprehensible morally, is not a justification for denying free speech where the advocacy falls short of incitement and there is nothing to indicate that the advocacy would be immediately acted on. The wide difference between advocacy and incitement, between preparation and attempt, between assembling and conspiracy, must be borne in mind. In order to support a finding of clear and present danger it must be shown either that immediate serious violence was to be expected or was advocated, or that the past conduct furnished reason to believe that such advocacy was then contemplated."

Whitney v. California, 274 U. S. 357, 376 (1927)

Vizte též

• Popírání holocaustu
• Censura

Poznámky pod čarou

1. ↑ Vajnai v. Maďarsko, § 49; Vláda v. Dělnická strana, § 54
2. ↑ http://jinepravo.blogspot.com/2008/04/me-bt-ast-na-nezakzanm-shromdn-v-r.html?#c5879656136234061008
3. ↑ Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze 26. 2. 2007, čj. 8 As 62/2005-66
4. ↑ http://www.rrtv.cz/cz/files/judikaty/8655%20-%208%20Ca%20108-2005.pdf

Prameny a literatura

• David Kosař: Věc Vajnai proti Maďarsku. Rudá hvězda jako symbol totalitarismu? In Soudní judikatura 4/2008, pp. 228–240. Spekulace o obavě z osočení z amerikanisace judikatury v poznámce pod čarou č. 49 je nepřípadná. Soudce Zupančič se ve svém souběžném stanovisku ve věci Von Hannover v. Německo ze dne 24. června 2004, stížnost č. 59320/00,[1] postavil proti svobodě projevu v přehnané minimalisaci kautely ochrany práv a svobod druhých, zde práva na soukromí, nikoliv v politických kautelách národní bezpečnosti či veřejného pořádku, zde politického projevu.
• Petr Černý: Je svoboda projevu opravdu pro všechny? In Právní rozhledy 5/2009, pp. 176–181; stručný přehled – nic nového.

Další odkazy

• rozsudek NS ČR ve věci ČR v. Jiří Hrubý
• Vajnai v. Hungary (anglicky)
• referát o úvahách omezit svobodu projevu v USA (anglicky)
• nález ÚS ve věci B. Z. v. V. B., R. H., Z. J., M. K. a S. M. ze dne 19. prosince 2007, sp. zn. III. ÚS 346/06, NALUS: 57502