Právní skutečnost: Porovnání verzí
(Formulace) |
(Rozšířeno) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | Jako '''právní skutečnost''' se označuje právně relevantní faktický nebo právní stav nebo událost. | + | Jako '''právní skutečnost''' se označuje právně relevantní, na lidské vůli závislý nebo nezávislý faktický nebo právní stav nebo událost, tzn. takový stav nebo události, s nimiž právo spojují vznik, zánik nebo změnu určitých subjektivních práv a právních povinností. |
| − | Příkladem faktické právní skutečnosti je vzetí [[obviněný|obviněného]] do [[vazba|vazby]], příkladem komplexní (odvozené) právní skutečností, jíž neodpovídá žádná faktická událost, je [[právní moc|právní moc]] [[rozhodnutí]]. Za právní skutečnost s užším smyslu | + | Příkladem jednoduché faktické právní skutečnosti (události) je [[smrt]] [[fysická osoba|fysické osoby]] nebo vzetí [[obviněný|obviněného]] do [[vazba|vazby]], příkladem komplexní (odvozené) právní skutečností, jíž neodpovídá žádná faktická událost, je [[právní moc|právní moc]] [[rozhodnutí]] nebo uplynutí [[lhůta|lhůty]] pro podání [[odvolání]]. Za právní skutečnost s užším smyslu se někdy pokládá pouze faktická událost. |
Právní skutečnost může sama o sobě nebo ve spojení s dalšími právními skutečnosti naplňovat určité [[skutková podstata|skutkové podstaty]] a zakládat a rušit související [[právní vztah]]y, např. právní skutečností narození [[dítě]]te vzniká mezi dítětem a jeho rodiči právní vztah rodičovství, z něhož vyplývají pro obě strany rozsáhlá práva a právní povinnosti. | Právní skutečnost může sama o sobě nebo ve spojení s dalšími právními skutečnosti naplňovat určité [[skutková podstata|skutkové podstaty]] a zakládat a rušit související [[právní vztah]]y, např. právní skutečností narození [[dítě]]te vzniká mezi dítětem a jeho rodiči právní vztah rodičovství, z něhož vyplývají pro obě strany rozsáhlá práva a právní povinnosti. | ||
Právní skutečnosti mohou být různě řetězeny a vázány na další [[podmínky]]: např. právní skutečnost oznámení [[rozhodnutí]] doručovaného do vlastních rukou nastává tehdy, když nastane 1. doručení této písemnosti adresátu, nebo 2. jejímu odmítnutí adresátem, popř. 3. oznámení o uložení písemnosti a adresát si písemnost ani za deset dnů nevyzvedne, takže se uplatní [[právní fikce]] náhradního doručení. | Právní skutečnosti mohou být různě řetězeny a vázány na další [[podmínky]]: např. právní skutečnost oznámení [[rozhodnutí]] doručovaného do vlastních rukou nastává tehdy, když nastane 1. doručení této písemnosti adresátu, nebo 2. jejímu odmítnutí adresátem, popř. 3. oznámení o uložení písemnosti a adresát si písemnost ani za deset dnů nevyzvedne, takže se uplatní [[právní fikce]] náhradního doručení. | ||
| + | |||
| + | == Dělení právních skutečností == | ||
| + | Právní skutečnosti se tradičně dělí do čtyř skupin: | ||
| + | # '''Právní jednání''' je s právem souladné jednání, které ke vzniku, zániku nebo změně práv a povinností úmyslně směřuje ([[právní úkon]]), nebo jednání, které k takovým důsledkům vede, přestože to není jeho primární účel (např. vytvoření-li malíř obraz, vznikají mu tím k němu [[autorská práva]]). | ||
| + | # '''Protiprávní jednání''' (delikt) je porušení práva, které způsobuje bez ohledu na vůli delikventa (a zpravidla proti ní) určité sankční důsledky, např. právo na náhradu [[škoda|škody]] nebo odpovědnost za [[přestupek]]. | ||
| + | # '''Právní událost''', na lidské vůli nezávislá událost v reálném světě, které zakládá práva a povinnosti - např. dovršením určitého věku vzniká [[fysická osoba|fysické osobě]] nárok na [[starobní důchod]]. | ||
| + | # '''Protiprávní stav''' je na lidské vůli nezávislá, právu odporující událost, která má přesto určité právní důsledky. | ||
| + | |||
| + | Popsané dělení se běžně používá při výuce práva, z hlediska bližšího rozboru však nemůže obstát. [[Kontravalence]] (vzájemné vyloučení) právem dovoleného a právem zapovězeného jednání sice brání tomu, aby totéž jednání bylo zároveň právní i protiprávní, ale to neznamená, že jedním jednání nemohou být zároveň způsobeny právní i protiprávní následky: obraz vytvořený sprayem na cizí zdi je zároveň trestným činem poškozování cizí věci, ale současně s tím vznikají [[autor]]ovi k vytvořenému [[dílo|dílu]] [[autorská práva]]. Podobně pochybná je kategorie protiprávního stavu: je pojmově vyloučeno, aby [[právní norma]] stanovila protiprávnost čehokoli jiného než jedání (komisivního nebo omisivního) osoby, takže termín ''protiprávní stav'' je ''[[:cs:contradicitio in adiecto|contradicitio in adiecto]]''. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
* [[právní fikce]] | * [[právní fikce]] | ||
* [[právní domněnka]] | * [[právní domněnka]] | ||
Verse z 1. 11. 2005, 09:40
Jako právní skutečnost se označuje právně relevantní, na lidské vůli závislý nebo nezávislý faktický nebo právní stav nebo událost, tzn. takový stav nebo události, s nimiž právo spojují vznik, zánik nebo změnu určitých subjektivních práv a právních povinností.
Příkladem jednoduché faktické právní skutečnosti (události) je smrt fysické osoby nebo vzetí obviněného do vazby, příkladem komplexní (odvozené) právní skutečností, jíž neodpovídá žádná faktická událost, je právní moc rozhodnutí nebo uplynutí lhůty pro podání odvolání. Za právní skutečnost s užším smyslu se někdy pokládá pouze faktická událost.
Právní skutečnost může sama o sobě nebo ve spojení s dalšími právními skutečnosti naplňovat určité skutkové podstaty a zakládat a rušit související právní vztahy, např. právní skutečností narození dítěte vzniká mezi dítětem a jeho rodiči právní vztah rodičovství, z něhož vyplývají pro obě strany rozsáhlá práva a právní povinnosti.
Právní skutečnosti mohou být různě řetězeny a vázány na další podmínky: např. právní skutečnost oznámení rozhodnutí doručovaného do vlastních rukou nastává tehdy, když nastane 1. doručení této písemnosti adresátu, nebo 2. jejímu odmítnutí adresátem, popř. 3. oznámení o uložení písemnosti a adresát si písemnost ani za deset dnů nevyzvedne, takže se uplatní právní fikce náhradního doručení.
Dělení právních skutečností
Právní skutečnosti se tradičně dělí do čtyř skupin:
- Právní jednání je s právem souladné jednání, které ke vzniku, zániku nebo změně práv a povinností úmyslně směřuje (právní úkon), nebo jednání, které k takovým důsledkům vede, přestože to není jeho primární účel (např. vytvoření-li malíř obraz, vznikají mu tím k němu autorská práva).
- Protiprávní jednání (delikt) je porušení práva, které způsobuje bez ohledu na vůli delikventa (a zpravidla proti ní) určité sankční důsledky, např. právo na náhradu škody nebo odpovědnost za přestupek.
- Právní událost, na lidské vůli nezávislá událost v reálném světě, které zakládá práva a povinnosti - např. dovršením určitého věku vzniká fysické osobě nárok na starobní důchod.
- Protiprávní stav je na lidské vůli nezávislá, právu odporující událost, která má přesto určité právní důsledky.
Popsané dělení se běžně používá při výuce práva, z hlediska bližšího rozboru však nemůže obstát. Kontravalence (vzájemné vyloučení) právem dovoleného a právem zapovězeného jednání sice brání tomu, aby totéž jednání bylo zároveň právní i protiprávní, ale to neznamená, že jedním jednání nemohou být zároveň způsobeny právní i protiprávní následky: obraz vytvořený sprayem na cizí zdi je zároveň trestným činem poškozování cizí věci, ale současně s tím vznikají autorovi k vytvořenému dílu autorská práva. Podobně pochybná je kategorie protiprávního stavu: je pojmově vyloučeno, aby právní norma stanovila protiprávnost čehokoli jiného než jedání (komisivního nebo omisivního) osoby, takže termín protiprávní stav je contradicitio in adiecto.
