Řízení: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
(== Vizte též ==) |
||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů. | Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů. | ||
+ | |||
+ | == Vizte též == | ||
+ | * [[Mediace]] | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] |
Verse z 20. 11. 2005, 18:20
Řízením neboli procesem (angl. proceedings nebo procedure, něm. Prozeß nebo Verfahren, fr. processus, procès nebo procédure) se v právu nazývá formalisovaný postup, kterým orgán veřejné moci jedná s fysickými nebo právnickými osobami.
Činnost orgánu veřejné moci je podřízena zásadě legality, proto musí mít každý jednotlivý procesní úkon podklad v zákoně. Libovůle ze strany orgánu veřejné moci je nepřípustná.
Jednotlivé druhy řízení upravují komplexní procesní předpisy:
- trestní řád upravuje trestní řízení před orgány činnými v trestním řízení
- občanský soudní řád upravuje civilní řízení před soudem
- soudní řád správní upravuje řízení před soudem ve správním soudnictví
- správní řád upravuje obecně řízení před správními úřady
- zákon o správě daní a poplatků (daňový řád) upravuje řízení před finančními orgány
Zvláštní (ne však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, např. zákoně o přestupcích nebo ve stavebním zákoně, asylovém zákoně apod.
Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své judikatuře přiklonil i Ústavní soud).
Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí pravomocným rozhodnutím; jiný způsob skončení řízení není přípustný.
Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů.